Osudná noc na hřbitově!

Každý večer chodím venčit svého psa Lorda . Je to kříženec rotwailera a dobrmana . Chodíme kolem našeho domu do parku , a přes hřbitov , kolem propasti na stezku k jezeru a kolem jezera domů . Chodila jsem tam každý večer a každý večer jsem se tam scházela se svým kamarádem Tomem . Společně jsme se tam procházeli a časem jsme pochopily že s našeho kamarádství je něco víc . Chodili jsme spolu …. Jednoho chladného podzimního dne jsem se dozvěděla že je Tom nemocný a že se mnou na procházku se psem asi nepůjde …. Nenechala jsem se odradit … Vydala jsem se na procházku sama ….. Procházela jsem kolem baronské hrobky a najednou začal foukat silný vítr a zablesklo se ….. "To bude bouřka " pomyslela jsem si ….. Začala mi být zima , tak jsem trošku zrychlila …. Byla tma ….Spěchala jsem . Když jsem procházela hřbitovem , cestu mi osvětlovalo jemné světlo svící na hrobech . Najednou se zastavím před zdí . Vždycky tam byla brána . Vím to podle obrovské hrobky Williama Rakully .K té hrobce se vázal příběh , že William Rakulla je upír . Všichni mysleli že to je báchorka pro malé děti . Rozhlédnu se . Nikde nic . Hřbitov znám skoro na zpaměť . Chodila jsem tam na hrob své matky která zemřela při auto havárii a jméno otce jsem neznala . Vychovávala mě chůva která mi jméno otce nikdy nechtěla říct . Ještě jednou jsem se ujistila že tam ten východ není a vydala se k druhému bočnímu východu . Lord šel pomalu . Najednou ….. jako kdyby ho něco nakoplo …. Začal štěkat do prázdna … Z prázdna se najednou vynořila osoba v černém kápi …. Byl to asi muž …. Zvedl ruku a zašeptal nějakou větu …. Bylo to asi latinsky …. S Lordem to trhlo . Jakoby se zbláznil … urval se z vodítka a zmizel v prázdnu . Utíkala jsem pryč . Panikařila jsem … Chtěla jsem aby byl Tom se mnou … Ten přízrak mě pozoroval . Zastavila jsem se u hrobu mé matky …. Klekla jsem si k němu a prosila ji aby mi pomohla !!! Ale nic . Chytil mě ten muž a odvedl k jinému hrobu …. Křičela jsem , ale nebylo mi to nic platné …. Odvedl mě k hrobce Williama Rakully a já jsem se podívala směrem ke zdi a vyděla východ . Spadla jsem na zem …. Přízrak přišel ke mně a pomalu sjel kudlou po krční tepně ….. nemohla jsem se hýbat . Zachvěli mi řízl po tepně na ruce . Křičela jsem ale nepomohlo mi to . Myslela jsem na Toma … Na jeho úsměv …. Jeho krásné oči a hladké rty … Pomalu jsem cítila že už ho asi nikdy neuvidím …. Cítila jsem už jen tupou bolest . O chvíli později už jsem necítila ani tu bolest …. Byla mi zima … nemohla jsem se ani pohnout … Zatmívalo se mi před očima … Tome … "miluji tě" zaznělo naposledy z mých úst . Cítila jsem že duše pomalu opouští mé tělo … Proč ??? Proč já ??? Co jsem mu udělala že si nezasloužím žít ??? Že už nikdy nepolíbím Tomovy jemné rty a že už nikdy neuslyším jeho "miluji tě" ??? Proč ležím na hrobě Williama Rakully když mám být u svého Toma ??? Proč ?? Co jsem jim udělala ??? Byl konec . Můj život byl ukončen ve 14 letech …

Další den v novinách :VČERA BYLA ZAVRAŽDĚNA 14 LETÁ DÍVKA !!! BYLA ZAVRAŽDĚNA NA POMYSLNÉM UPÍŘÍM HROBĚ !!! NA HROBĚ SVÉHO OTCE !!!....