Je mi 20 let a žiji v panelovém domě ve středu Hradce Králové sama, jen s mojí kočkou Amálkou. Kdybyste se mě zeptali na otázku táhnoucí se už několik století, kdo je lepší jestli kočky nebo psi, vykřiknu bez jakéhokoliv zaváhání - kočky! Psi jsou totiž moje noční můra....
Před deseti lety...Dostal jsem k vánocům od rodičů nádhernou vzduchovku ze španělska, byl jsem naprosto ohromenej a šťastnej. rád sem si s ní hrál a sestřeloval co šlo:). ale jen věci, ne nic živého, to jsem nikdy neměl rád. jednoho dne jsem si rozestavil po celé za...
Ok tohle je sranda ale v mojí kůži by jste se posrali strachy.Dívali jseme se z kámoškou na paranormal activity1 a kámoška měla v telefoně aplikaci na strašidelné zvuky.Řekla jsem jí že má jeden pustit a jak ho pustila tak bliklo světlo.Byli jseme posrané...
Jely jsme na přehlídku do Choltic byla, to nejdříve nuda ale potom jsme zpívaly a lítali jsme tam jako by do nás práskaly bičem viděli jsme jeskyni a šly jsme jí prozkoumat jako každý dítě přece tma byla zima a mi v krátkých tričkách tam lítáme, začalo se ko...
Anotace: Povídka jednoslabičná...Dámy doufám prominou. Jen podotýkám, není to o mé rodině.Čau. Já jsem Jan. Mám choť i syn je tu, též je Jan. Pak pes, koc, hus a plot, tam je páv. Jen já ne a ne být děd. "Hej"! Houk jsem. "Kde máš choť"?Syn jen prst zved...
Anotace: Když je nutná výměna...Seznámili se přes inzerát.On bydlel v Brně, ona žila v Ostravě.Vyměnili si spoustu dopisů, protelefonovali spoustu peněz, několikrát se setkali a za nějaký čas se rozhodli pro svatbu a společný život. Moc se mu do ženění necht...
Max si takle stojí po obědě ve škole opřený o zeď. Jeho nejlepší kamarád Marek se k němu zničehonic přiběhne a celý udýchaný říká:"Nemáš nějaký peníze?""Na co potřebuješ peníze?""Máš nějaký?"Max vzdychne a podává mu hrstku drobných. Ten se okamžitě ž...
11 týdnů z deníku dietářky1. TýdenVěra od nás z práce zhubla za měsíc dvacet kilo. Vypadá výborně. Já chci taky vypadat výborně. Rozhodla jsem se, že do toho půjdu taky.Nejde jen o to, abych se líbila svému muži, ale abych měla sebevědomí.2. TýdenMinulý ...
Stáli jsme ve frontě před kantýnou. Jako vždycky, fronta postupovala hrozně pomalu, i když se prodavačka snažila ze všech sil. Znuděně jsem koukal kolem sebe, ve snaze nějak se rozptýlit. A náhle jsem si uvědomil, že přede mnou stojí krásná žena, která jaksi nevnímá oko...