Bajka o rosničce

Bajka o rosničce

Pan Pokorný se vypravil na úřad. “Chci změnit jméno své dcery na Rosnička.”
Matrikářka na něho překvapeně pohlédla. “A souhlasí s tím vaše manželka?”
Pan Pokorný sáhl do kapsy a na dlani se mu objevila žába se zlatou korunkou na hlavě. Vyskočila z ruky, a než dopadla na zem, byla z ní žena v krásných šatech a s diadémem ve vlasech. “Samozřejmě, že s tím souhlasím.”
Úřednice pozvedla obočí. “A co vaše dcera, ta s tím také souhlasí?”
Pan Pokorný sáhl do druhé kapsy a vytáhl menší žabku. Z té se stala krásná mladá dívka s lehce nazelenalou kůží jen o chloupek zelenější, než občas mívají rusovlásky. “Jistěže se tak chci jmenovat.”
Matrikářka pokrčila rameny. “Když si to všichni přejete, ráda vám vyhovím.”
O pár týdnů později dívka dokončila vysokou školu a jala se hledat zaměstnání. Našla je tam, kde chtěla - v televizi.
Ředitel svolal vybranou část zpravodajské redakce na poradu. “Představuji vám Rosničku, bude předpovídat počasí. Umí toho víc, než tušíte. A bude největším tajemstvím naší televize. Sekretářka vám rozdá k podpisu prohlášení o mlčenlivosti. Pročtěte si pozorně poslední klauzuli, porušení je důvodem k okamžitému propuštění a hodně vysoké pokutě.”
“To nebude třeba, pane řediteli,” řekla Rosnička. “Když to někdo prozradí, promění se v krysu.”
Pomocný kameraman se zatvářil posměšně. “Tomu nevěřím! Když mi někdo nabídne stokrát víc...”
Nedopověděl, protože se z něj stala krysa. Velký líný redakční kocour, který jako obvykle spal na radiátoru, reagoval bleskově. Nechybělo mnoho a byl by krysu zardousil.
Rosnička se stala hitem. Její přesné předpovědi přiváděly meteorology k zoufalství a konkureční televize dělaly vše možné, aby tomu přišly na kloub, včetně nabídek stále vyšších částek. Bez úspěchu.
Rosnička zdomácněla ve všech rodinách. Děti hned po večerníčku přepínaly program a čekaly, až se Rosnička na konci předpovědi promění v žabku, skočí do sklenice a z žebříčku jim zamává tlapkou: “A teď hezky spěte!”
Děti hezky spaly, lépe se učily a Rosnička je každý den bavila novou legráckou. To přitáhlo k obrazovkám rodiče a ostatní diváky.
Tak to šlo až do Silvestra. Toho dne ukončila svou předpověď slovy: “Dejme si předsevzetí, že v novém roce budeme na sebe navzájem hodní. Kdo zůstane zlý a jedovatý, promění se v hada.”
Není známo, kolik lidí vzalo její slova vážně a předsevzetí si dalo. Určitě ne všichni, protože po půlnoci se na různých místech objevilo neobvyklé množství malých i velkých hadů.
Jaká poučení z této bajky plynou? 1. Prozradíte-li tajemství, která dobrým lidem neškodí, uškodíte sobě. 2. Zlé a jedovaté lidi vykažte ze svého okolí, ať se tráví vlastním jedem sami.