Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Jaromír (21)
Logo
PŮJDEME NA HOUBY
>
icon před 6 hod. icon 0x icon 14x
„Až přijdu ráno z noční, půjdeme do lesa na houby,“ oznámil mi manžel před odchodem do práce.
„Jupí,“ raduji se. V posledních týdnech spolu trávíme minimum času, romantickou procházku po lese tudíž vítám s nadšením. Navíc má být i hezké počasí. A houby miluju. Všude jich teď roste hromada, podle toho, co vídám na fotkách svých přátel. Těším se.
Ráno přišel manžel do ložnice. Nevypadal úplně nejčerstvěji, ale na ty houby prý půjdeme. A opravdu jsme vyrazili.
Překvapivě vybral docela složitý terén. Plíce jsme odložili někde v půlce kopce.
„Se na to můžu vy**at,“ funěl vztekle, ohnutý dolů, s rukama opřenýma o kolena. „Už půl hodiny se tu šplháme jak kreténi a nepotkali jsme ani jednu prašivku!“
Podívala jsem se na hodinky. Do lesa jsme zapluli před necelými deseti minutami. Ale mlčím.
„Hele, houba,“ zaradoval se náhle a běžel ke kořeni vzrostlého dubu. „No, vidíš,“ měla jsem radost i já, „rostou.“
„Jo, super,“ zavrčel. „Budeme se domu vracet s jednou podělanou houbou v košíku. A ještě prožranou od slimáka. Škoda, že jsme si nevzali ještě aspoň tři igelitky. Ono se nám to totiž do těch dvou košíků určitě všechno nevejde!“
Pokračujeme. Hub nacházíme opravdu málo. Do toho poslouchám něco o za***ných pavučinách lepících se na ksicht, horku, debilním nápadu jít na houby po noční a dokonce zazněla i přísaha, že letos se na houby už v žádným případě znovu nepůjde.
Snažím se soustředit na kouzelné paprsky prodírající se korunami stromů. Nádhera.
„Mech, travička, ptáčci, sluníčko,“ překvapila mě nečekaně manželova slova, která se zcela vymykala všemu, co jsem od něj během dnešního rána slyšela. On si snad všiml, jak je v tom lese krásně! Srdíčko mi zaplesalo. „Je tu nádherně, viď?“ pohladila jsem ho po zádech.
„Jo, je!“ souhlasil. „Tady si lehnu a už nikam nejdu. Bolí mě kolena, nemůžu dejchat, dělají se mi mžitky před očima. Tady s radostí zdechnu. I když, ty bys mě tu nenechala, viď?“
Mlčím, jen zhluboka dýchám.
„Proč nic neříkáš?“ zeptal se.
Neříkám. Rozhlížím se a přemýšlím, jestli najdu dost větví na zaházení jeho těla.
Aby ho tu neožíraly lišky…Zdroj Facebook - Hlavně se z toho ne...
PeopleSTAR (0 hodnocení)
básničky 1003
citáty 2793
vtipy 2838
zpovědi 0
videa 0
blog 796
povídky 377
Další příspěvky autora
KOUSEK NAŠEHO DĚTSTVÍ
Neměli jsme pokoj plný hraček, které uměly mluvit, svítit a hrát. Neměli jsme te...

KDO HO VLASTNĚ POJMENOVAL KMÍN?
Já jsem ten, kdo tenkrát podal ten papír faráři Novotnému. Řehole to nevyžadoval...

MANŽEL POZVAL SVOU MILENKU NA SVATBU NAŠEHO SYNA
Manžel pozval svou milenku na svatbu našeho syna a posadil ji ke stolu s mými př...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).