Trny v duši -- část 3. Konec.

Ráno jsem ztěžka otevřela oči, hlava mě bolela jako střep, v puse pachuť po alkoholu. Nebýt toho, že můj pokojíček je směrem do zahrady a každé ráno mě budí cvrlikot ptáku, nejspíš bych se probudila až odpoledne. Chtěla jsem se přitisknout k Martinovi, dopřát si společně vášnivé ranní milovaní, jenž by nás nastartoval do nového dne, jenže on nikde. Rozespale jsem se posadila na postel. Bože, byl to jen sen, ale jak nádherný. Tělo se mi ještě chvělo vzrušením. Pootočila jsem hlavou na bok. Vedle mě jen prázdné místo, jakobych si nechtěla připustit skutečnost, že to vše byl jen výplod mích skrytých tužeb a přání. Doufala, že spatřím Martina, jak spokojeně oddychuje. Místo toho jsem koukala na pozitivní těhotenský test, pohozený na nočním stolku. Po tvářích mi stékaly slzy. Bohůžel to byla pravda. Je půl deváté ráno, sedím ubrečená na posteli s vědomím, že ten sympatickej kluk toho ve mně zanechal poněkud více. Více než jen uhrančivej pohled, kterým tě tak okouzlil před čtrnácti dny na diskotéce. KONEC