4. díl - Miluj mě a hudbu

...Pomalu natáhla ruku k té jeho a když se jí konečně dotknul a stiskl ji, projel jejím tělem nejsilnější záchvěv vzrušení, jaký kdy cítila. Tiše si hleděli do očí a ona si uvědomovala jen to, jak moc ji přitahuje. Hnědé oči se na ni usmívaly, ale bylo v nich ještě něco jiného, něco jako překvapení nebo vzrušení...Nevěděla jak dlouho tam stáli, s rukou v ruce a upřenými pohledy, z transu je však vytrhlo krátké pobavené uchechtnutí basáka. Asi museli vypadat hodně divně protože v jeho očích byly vidět pobavené jiskřičky zatímco si je oba měřil. "Já jsem Sophie" odpověděla a pustila ruku Daeva, jehož barva obličeje teď připomínala rajské jablíčko. Naposled se na ni nervozně usmál a odkráčel zpátky do rohu sálu. Sophie se otočila zády k Benovi, který se pořád uchechtával a krátce vydechla. Tohle teda bylo něco..."Je tak úžasný, tak úžasný..." opakovala si v duchu a stále viděla jeho oči, úsměv a vlasy...Ani si to neuvědomovala, ale pořád se usmívala.
Otevřely se dveře a vešel učitel. "Tak, už jste se seznámili?...Ehm, čemu se tak usmíváš Soph?" Trhla hlavou směrem k němu a zakoktala se "...ah, ale ničemu." " Aha, okej..." zasmál se učitel pobaveně a sedl si ke klavíru. "Tak si to párkrát sjedeme, vážení." Sophie měla docela dost velkou trému. Nikdy ještě nezpívala s kapelou, plnou kluků z nichž jeden se jí líbil tak moc až si byla docela jistá, že se zamilovala. Co když něco zvorá?! Došla k mikrofonu, za sebou cítila všechny z kapely a když přišla její chvíle, začala zpívat.
Dneska jí to opravdu šlo, aspoň podle jejího vlastního názoru. Opravdu se snažila, aby se nějak neztrapnila, na to totiž byla expert...
Když píseň skončila, otočila se na učitele a ten pokýval hlavou. "Dobrý, ok, já myslím, že není co řešit, Soph, zpíváš až poslední, nezapomeň." "To nejlepší nakonec" pronesl Ben s očima upřenýma na Soph. "Děkuju" odpověděla mu, děkovně se usmála a začervenala se. Cítila na sobě pohledy všech v místnosti, bylo to k nevydržení.

Seděla v místnosti vedle sálu, odkud se ozýval smích kluků. Četla si, ale vůbec nevěděla co, její myšlenky se stále upíraly jedním směrem - Dave. Do začátku koncertu zbývalo pár minut, což znamenalo, že za chvíli přijdu kluci sem, za ní. Vstala a šla si koupit čaj do automatu. Vracela se se skloněnou hlavou k místnosti, v tom do ní někdo vrazil a čaj jí vyrazil z ruky. Polekaně zvedla hlavu aby zjistila, že to byl Ben.Tvářil se stejně překvapeně jako ona. "Aah, promiň, neviděla jsem tě!" omlouvala se mu rychle a Ben se smál. "To je v poho Soph, je to moje chyba...Koupím ti nový!" pohodil hlavou ke kelímku na zemi a spoustě čaje všude kolem. "Nedělej si starosti, to nemusíš" usmála se. "Ale musím" přerušil ji Ben a položil jí ruku na rameno. "Fakt promiň" dodal ještě tiše, s rukou stále na jejím rameni. Doslova jí hltal očima. Šel z něho tak trochu strach. Uhnula očima s zpozorovala za ním pohyb, vzápětí i překvapenou tvář Daeva. Jeho výraz lehce posmutněl, když ty dva uviděl. Otočil se a tak trochu naštvaně odešel a Sophie se začervenala. "V pohodě, Bene." řekla ještě a vydala se zpátky k místnosti. Sedla si na židli a trochu se bála okamžiku, kdy se Ben vrátí....
V Daevově hlavě se odehrávalo hotové peklo. Měl neuvěřitelnou chuť vrazit Benovi za jeho chování. Bylo mu naprosto jasné, že do Soph nevrazil náhodou, na to ho znal už hodně dlouho. Ben moc dobře věděl, že se Daevovi Soph líbí, úžasný Ben totiž mohl vždycky mít každou, na kterou si ukázal. Zato Dave, ač působil navenek docela dost mužně, byl vždycky stydlivý a moc vztahů neměl. A teď když měl opravdu o někoho zájem, Ben mu to zkazí?! To nemohl dovolit! V duchu si slíbil, že to tak nenechá. Poprvé mu totiž na někom neuvěřitelně záleželo, a to se sotva poznali. Tohle se mu stalo poprvé...