A tak se to stalo - 1. část

Nemohla jsem jít k němu domu, nemohla jsem to pozvání přijmout. Chtěla jsem s ním být, chtěla jsem s ním úplně všechno, být kdekoliv, dělat cokoliv. Kromě u "něj" doma. Věděla jsem, že to není správné. Věděla jsem to od začátku. Ale bylo to tak silné...
Setkali jsme se v podvečer, byl pátek. To, že se potkáme a budeme spolu delší čas než jen obvyklé při troše štěstí dvě hodiny, jsem věděla skoro celý týden, nemohla jsem se dočkat, tak moc jsem se těšila.
Když jsem přicházela na místo našeho setkání, on už tam čekal. Stál a díval se mým směrem, když poznal, že jsem to já, celý se rozzářil, jeho oči, jeho rty, vyšel mi vstříc, několik kroků a když se naše cesty spojily, objal mne, pohladil a tak neuvěřitelně nádherně políbil. Tak moc jsi mi chyběla, řekl. Taky jsi mi moc chyběl, odpověděla jsem rozechvělým hlasem. Chytil mne za ruku a řekl, můžeme? Přikývla jsem a vyrazili jsme do centra města.
Po kratší procházce jsme skončili v mé oblíbené restauraci. Potěšilo mne to, protože to bylo znamením, že opravdu naslouchá, když mu vyprávím. Pokaždé, když se vidíme se mne ptá, co jsem dělala, jak jsem se měla. Pokaždé mne hladí jednou rukou po hřbetu dlaně jedné mé ruky a druhou se dotýká mých vlasů. Dívá se na mne tak jinak, jinak než kdokoliv jiný se na mne, kdy díval a říká, já tak strašně rád poslouchám, když mluvíš ...
Věděla jsem, co bude následovat po večeři. Na místě, kde přespíme jsme se domluvili společně. Hotel se nacházel nedaleko restaurace.
Tak jsme ruku v ruce vyrazili tím směrem.
Vzali jsme klíče na recepci a výtahem vyjeli do správného patra a pak dlouhou chodbou vešli do správného pokoje.
Hned jak se zabouchly dveře, začali jsme se líbat, tak silně, tak drsně a při tom tak krásně. Nejúžasnější na tom všem bylo vědět, že nás netlačí čas a můžeme úplně všechno dělat jakkoliv dlouho chceme ... Cokoliv, jakkoliv dlouho. Společně. Jen my dva. Co víc si přát.
Ani jsme si pořádně nestihli prohlídnout pokoj, oba jsme zamířili naše oči k velké posteli, společnými kroky, za nepřestávajícího líbání jsme do ní během několika málo vteřin zapadli.
Přestali jsme se líbat, jen jsme chvíli leželi a dívali se na sebe, tak zblízka. Bylo to tak zvláštní. Řekl, jsi tak nádherná, nevím jestli víc uvnitř nebo zvenku... A mne se zaleskly oči. Prstem otřel moji slzu z tváře a objal mne, pak mne políbil do vlasů a začal hladit po zádech. Zeptal se mne, miluješ mne? Usmála jsem se a řekla, odpověď přeci znáš ... Opětoval mi úsměv a začal mne zbavovat oblečení, rozepnul mi svetr, džíny, přetáhl tričko přes hlavu, ležela jsem tam jen v kalhotkách a podprsence. Sedla jsem si na něj, jak tam tak ležel, opatrně jsem přetáhla přes hlavu i jeho triko. Byl tak nádherný, a v tu chvíli jen a jen můj. Řekla jsem mu ať se otočí, a lehne si na břicho. Začala jsem ho hladit po zádech, po krku, projížděla jsem mu ve vlasech a on jen slastně oddychoval a říkal jak je to příjemný. Nevydržel to moc dlouho, poloha na břiše v ten moment příjemnosti nebyla tou nejvhodnější. Posadila jsem se z něj na postel, on se rychle zbavil kalhot a posadil se ke mne. Zase jsme se dívali do očí a já měla pocit, že se v nich snad utopím,ten jeho pohled, ty jeho vrásky, pohyb jeho obočí. Políbil mne na krk, zaklonila jsem hlavu, jednou rukou mne chytil u kořínků vlasů a druhou přejížděl v oblasti lopatek. Dlouho jsem to nevydržela, měla jsem pocit, že každou chvíli dorazí orgasmus ... Chytila jsem jeho hlavu do obou svých dlaní a začala ho líbat, on přejel svými dlaněmi k mému zadečku, a zmáčkl ho.
To bude ten nejúžasnější sex v mém životě, blesklo mi hlavou ...