Láska existuje

Je mi skoro 17 let, mám za sebou teprve jeden vztah, ve kterém jsem nemilovala a pár zkažených iluzí. Můžu nadávat na svět, jak chci, ale pořád mám jeden smysl života. A to ten, abych našla toho pravého. Prince s velkým P, prostě pana dokonalého. Jenže kde hledat a nekrást. Moje kamarádka Julie si našla báječného kluka, se kterým je už půl roku a zažila s ním všechna sladká poprvé. Často mi o něm vypráví a já dělám, jak jí to přeju. Ano, přeju jí to, ale na druhou stranu jí moc závidím. Já vždycky všechny kluky odženu, než se odhodlají k nějakému vztahu, protože nejsou dost dobří, nebo naopak, nejsem zamilovaná. Nemám to s nimi jednoduché, ale nevzdávám naději.
První říjnový den byl letos opravdu krásný, sluníčko, nebe bez mráčků, počasí na letní šaty. Nezvyklé, ale reálné. Vyšla jsem si ven a potkala jeho. Krásného, okouzlujícího, dokonalého, leč staršího muže. Na první pohled se nic nezměnilo, jenže pak jsem na něj začala myslet víc a víc, až jsem zjistila, že jsem do něj zamilovaná. Jenže byl starší, zadaný a obklopen mnoha ženami. Cítila jsem, že moje láska bude navždy neopětovaná, jenže jsem se své šance nevzdala a bojovala. Jednoho dne jsem přišla na Facebook a zjistila, že onen pan dokonalý se rozešel se svojí přítelkyní. Ještě tentýž týden jsem ho viděla a on si mě zavolal stranou mezi partou známých a řekl, že se rozešel jen proto,že zjistil, že mě miluje. Hvězdy padaly, nebe se rozzářilo a já s ním. Konečně jsem poznala, že láska existuje.