Nepřipouštím!

Ne! Je to hloupost. Nepřipustím si to, nikdy!
Jane je sice úžasná, ale ne! Není to možné, vždyť to je jen pár let, co jsem se rozešla se svým klukem a teď se mi má líbit holka? A... Starší?? O tolik? Je to hloupost..
"Hej.. Co se děje? Seš nějaká divná!" povídá mi spolužák.
"Cože..? Promiň.. Nic se neděje, jsem v pohodě.!" Ale lhala jsem, byla jsem plná myšlenek na ni. Ale prostě.. Nebylo možné, aby se mi líbila.
Po začátku hodiny jsem byla myšlenkama úplně mimo učivo.. Koukala jsem zaujatě na NI! Nemohla jsem odtrhnout zrak, její slova jsem sice poslouchala, ale.. Jedním uchem vědomosti přišly a druhým zase odešly...
Večer jsem nad tím zase uvažovala a došlo mi to..
Jsem na holky!
Ne, ne, ne!!! Proč?? Co teď?? V životě nebudu mít u nikoho šanci! A ke všemu jsem na starší! Takže jsem úplně ztracená. A jak to řeknu kamarádům, rodičům a nevím komu..?
Jak se k tomuto problému mám postavit a ke všemu má otec k homosexuálům odpor!! Pomoooooooc!!!!!!!!!!!!! Já se z toho snad zblázním..
"Adéll? Mohu Ti něco říct?"
"Jasné, já věděla, že tě něco trápí, byla jsi taková.. Jak to říct.. Zkleslá!"
"Já vím.. Ale.. Delší dobu se mi někdo líbil a já si uvědomila.. Že jsem na holky."
"Co??! To si děláš srandu?? Jsi si tím jistá?"
"Ano, naprosto, ale.. Nevím jak dál."
"Neboj.. Něco vymyslíme.. Po škole někam zajdem a něco vykutíme."