Proč né třeba stan? - 4. část (Finále)

Proč né třeba stan? – 4. část
Bylo pondělí. Seděl jsem ve třídě a přemýšlel, co se to vlastně stalo. Byl jsem ve svém světě myšlenek. Hodiny jsem nevnímal, učivo ni jen tak prolítlo hlavou aniž by se alespoň na moment zastavilo. Byl jsem na notebooku a přišla mi na mobil SMS. Káju něco napadlo. Četl jsem .....
„Něco mě napadlo. Nechtěl bys přijet už v úterý? Mohl bys tu přespat.“ Zarazil jsem se. Dost mě to překvapilo jelikož ještě pořád byla s Pavlem (i když to moc neklapalo) a já se bál, abych nezkončil zase stejně. Abych se nakonec zase nedostal do stejné situace jako byla ta, ve které jsem se pohyboval ty 2 měsíce. Nevěděl jsem co odepsat. Tak jsem se zeptal proč ji to napadlo ...

Řekla jen něco v tom smyslu, že jí chybím a že mě chce mít u sebe. Trochu mě to zarazilo, ale nakonec jsem souhlasil. Jenže mě došla jedna věc – její matka by mne u nich nenechala přespat a tak jsem se zeptal, jak by to chtěla vyřešit. Začali jsme srandovat a napadaly nás různé věci. Jedna se však zdála celkem reálná. Stan. V úterý jsem dojel ze školy domů, sbalil si spacák, sebral karimatku, pobral pár kusů oblečení a jel jsem. Cesta se mi tentokrát zdála nekonečná. I přes to, že trvala pouze hodinu, mi to připadalo jako bych už jel tak minimálně hodinu a půl, né-li dvě.Nakonec jsem dorazil na místo. Dojel jsem před její barák a počkal. Bylo kolem 18h odpoledne, když jsme vyjížděli sbalení na nějaké to místečko kde postavíme stan. Jeli jsme a jeli ale nikde nějaké přijatelné místo. Nakonec jsme jedno našli. Zaparkoval jsem motorku a vybalil základní věci. Bylo to celkem ůtulné místečko. Sice bylo kousek od rybníku ale to tomu přidalo na efektu divočiny.

Porozhlídli jsme se okolo. Asi pět metrů daleko od stanu byla taková stará, rezavá závora. Šlo poznat, že ji dlouho nikdo neotevřel. Zkusil jsem, jestli je dostatečně pevná na to, aby mne unesla. Byla, a tak se na ni Kája posadila. Stál jsem přímo před ní když jsme se začali velmi vášnivě líbat. Nohama si mě za pánev přitáhla k sobě, až nakonec visela už jen na mém těle. Ruce okolo krku, nohy okolo pasu, a líbali sme se. Na chvíli jsme toho nechali a vytáhli si cigarety. Měli jsme jich celkem dost a tak jsme mohli kouřit skoro jednu za druhou. Oba dva jsme si sedli na závoru, já vytahl z mikiny vášní lehce pomačkané sigarety a dvě jsem vytáhl. V hlavě mi vyskočila taková trochu zvláštní myšlenka, a to ta, že nepotřebuju ani zapalovač jak je Kája celá žhavá... Ale nakonec jsem si ho stejně vyndal a zapálil si. Hned poté i Kája. Seděli jsme, koukali na sebe až jsme málem padali, povídali si o všem možném, lehce se provokovali a rýpali do sebe... No prostě jsme jen tak blbli. Pomalu se stmívalo, a tak jsme zalezli do stanu.

Noc pomalu ale jistě přišla. Setmělo se rychle. Ale to nejspíš kvůli toho lesa který nás obklopoval. Lehli jsme si ve stanu vedle sebe a jen tak si povídali. Padlo několik něžných slov, ale mluvili jsme i o tom, jak se vlastně pořád máme rádi a že se to všechno vlastně nemuselo stát. Nakonec jsme oba stichli. Nepadlo ani slovo. Jen jsme se objali, a já ucítil, jak mi slza stéka po tváři. Nebyla smutná. Spíše to byla slza štěstí protože takhle jsem si vždycky přál řešit všechny problémy. Z objětí nakonec byla pusa a ty 2 krásné slůvka „Miluji tě!“ ....
Začali jsme se vášnivě líbat a na obou z nás šlo poznat že jsme opravdu při chuti a tak jsem ani neváhal a rukou zajel pod tričko. Chybělo mi to. Cítit po tak dlouhé době její prsa zase v dlaních bylo nehorázné afrodyziakum. Polibky byly vášnivější a vášnivější až jsem nakonec rty zklouzl ke krku. Slastně si povzdechla. Prudce jsem z ni sundal tričko a pokračoval v líbání. Postupoval jsem níž a níž. Již jsem byl u bradavek když mě z ničeho nic vytáhla nahoru, prudce položila vedle sebe a sedla si na mě. Opravdu šlo poznat že to chce – tak nač váhat. Ještě chvíli mě provokovala tím, že po mě jen tak popojížděla svým roztouženým klínem. Nedalo mi to a tak jsem z ní ty tepláky a zároveň i kalhotky sundal. Hned poté udělala to samé i mi. Během chvilky potom jsem byl v ní. Byla tak nehorázně zvlhlá že jsem se až divil jak snadné to tentokrát bylo. Začal jsem si užívat její pohyby, a nedalo mi to, tak jsem ji rukama přidržel zadek, a pomocí břišního svalstva jsem začal přirážet. Bylo to málo a tak jsem pžikrčil i nohy. Nakonec jsem zkončil tak, že jsem se opíral jen o lopatky a chodidla a neskutečnou rychlostí jsem začal přirážet. Vzdychala.

Cítil jsem jak slábne a tak jsem neváhal a trochu ji to ulehčil – „hodil“ jsem jí vedle sebe a vylezl nad ní. Chvíli jsem se s ní jen líbal, pak jsem ale hlavou sjel dolu, niž a níž, až jsem nakonec svými polibky laskal její kundičku. Začala nadzvedávat pánev. Na jejích pohybech šlo poznat jak se jí to nehorázně líbí. Po chvilce jsem vylezl zpátky k ní a opět jsem do ní vstoupil. Začal jsem pořádně přirážet a zrychlovat. Oba jsme v tu chvíli vzdychali. Jít kolem myslivec tak by mohl jen závidět. Nakonec se přiblížil vrchol, a já věděl že do ní se udělat nemohu. Naštěstí to na mne během setiny poznala. Hned věděla co dělat. Těsně před vrcholem jsem ho z ní vyndal. Chytla můj tepající úd a sperma zkončilo na jejím břiše. Ještě chvíli jsme se víšnivě líbali. Nakonec jsem odstoupil a podal jí své trenýrky – no co, někam se to utřít musí. Naštěstí jsem s tímto pošítal takže jsem měl ještě dvoje další aby mi nechyblo. Koukli sme na sebe, a plán byl jasný – jde se na cigárko.

Bylo už celkem pozdě, obloha celá černá a měsíc nikde. Mraků bylo taky málo a tak mne hned napadlo, že si dáme to cigárko zároveň při pozorování hvězd. Poodešli jsme kousek od stanu na polní cestíčku a koukali na hvězdy. Cigarety nakonec dohořely a tak jsme si šli zase lehnout. Tentokrát už ale opravdu spát. Únava byla přecejen velká. Vlezli jsme dovnitř, přikryli se, a dělali hajíí. Ráno po probuzení jsme si užili ještě rychlovku – taková třešnička. Pobalili jsme věci a odjeli jsme.
Na to místo budeme ještě dlouho vzpomínat.
Vrátili jsme se k sobě a zase jsme spolu Happy :)