Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Kateřina (101)
Logo
Home  ~  Zamilované povídky  ~  

Příběh dvou růží (Ke hře ,,Ib")

Příběh dvou růží (Ke hře ,,Ib")
<>
icon 29.08.2013 icon 0x icon 2158x
V jednom světě, pro naše oči nepřístupný a daleký od naší mysli, existovaly dvě země – Země modrých růží a Země červených růží. Už i z názvu bylo poznat, co v jaké zemi roste.
V Zemi červených růží rostli jen a jen červené růže a aby lidé do své země zapadali, nosily oblečení s červenou, bílou a černou barvou. Lidé z této země byli vždy šťastní, elegantní a znali své hranice. V této zemi panoval mír a klid.
V zemi modrých růží rostli naopak všude modré růže a lidé tu nosili modré s bílým a černým oblečení. V této zemi byli lidé také elegantní a také znali své hranice, ale byli chladní. Málo kdo je viděl se usmívat.
V těchto zemích vládli princ a princezna – Princezna červených růží Ib a Princ modrých růží Garry. Oba se od sebe hodně lišili a oba nepadli své straně. Princezna Ib byla celkem mlčenlivá, ale přitom milá a ráda někomu pomáhala a Princ Garry byl zas zábavným a také milým člověkem, který měl hrozně rád děti.
Kdybych měla popsat jaké byly vztahy mezi zeměmi, tak nebyly, dá se říct, žádné. Tyto dvě země, i přes to že byly vedle sebe, spolu moc nekomunikovaly, jelikož obě měli všeho dostatek. Stávalo se, že někdy přijel do Země červených růží někdo ze Země modrých růží nebo naopak, ale lidé se tomu moc nedivili.
Teď bych měla začít vyprávět příběh, který jsem od začátku chtěla napsat a ten příběh začíná tím, že mladá Princezna Ib vyjíždí na projížďku po Červeném lese. Jela zcela sama, byla samotář a měla ráda ticho nebo se jí líbil i zpěv červených ptáčků, kteří tu poletovali.
Zatímco Princezna Ib projížděla Červeným lesem, Princ Garry se taky rozhodl projet. Chtěl popřemýšlet o tom, proč jsou asi všichni v jeho zemi tak chladní a on jediný se tak raduje životu. Najednou zničho nic spatřil jezero, které se lesklo na slunci. Princ slezl s koně a přešel k jezeru. Náhle jeho oči spatřili jenou barvu než modrou a zelenou. Spatřili červenou. Co by tu mohla dělat červená růže? Pomyslel si princ Garry. Krása červené růže se lišila od té modré. Působila... neobyčejně křehce. Princ neváhal a růži utrhl. Pak nasedl zpátky na svého koně a jel dál až se objevil na hraniční cestě mezi Zemí modrých růží a Zemí červených růží a při pohledu na červenou růži, kterou držel, se zamyslel: Možná jsem doopravdy ze Země červených růží.
Vrátíme se zpátky k Princezně Ib, která v klidu jela na koni a přemýšlela o tom, že asi do své země moc nepasuje. Všichni tam byli tak veselí, zatímco ona byla jako z kamene. Princezna Ib takhle dál jela, než narazila na vodopád, který mizel někde v zemi. Zaujatá vodopádem, slezla z koně a zamířila k vodopádu. Něco ale náhle připoutalo její pohled. Mezi červenými růžemi spatřila modrou. Jak se sem tahle růže dostala? Říkala si princezna Ib a pak růži utrhla. Chvíli si růži prohlížela a pak si uvědomila, že se usmívá. Pocítila na srdci příjemné teplo, ale řehtání koně jí vrátilo zpět do reality a tak se princezna Ib posadila zpátky na koně a jela dál. Nevěděla kam jede, jelikož se pořád dívala na modrou růži. Náhle si všimla, že vidí před sebou modré růže a mezi nimi stojí kůň na kterém sedí mladý muž v modro-bílo-černém oblečení. Byl tak nádherný, že se do něj princezna Ib hned zamilovala. Muž si jí všiml a oba si podívali do očí. Princezna Ib si všimla, že má ssebou červou růži a ta se pak podívala na svojí modrou růži. Nakonec princezna slezla z koně, stejně jako ten muž. Pár kroků a už stáli před sebou na cestě, která dělila dvě země. Mladý muž se usmál a s úklonem pronesl:,,Jsem Princ modrých růží Garry, a vy mladá dámo?“ zeptal se a pak se podíval svýma modrýma očima na Princeznu Ib.
,,Já jsem Princezna červených růží Ib.“ S úklonem pronesla.
,,Tohle asi patří vám, Princezno Ib. Našel jsem tuto překrásnou růži jako jste vy, ve své zemi, v Modrém lese. Rostla si tam mezi ostatními modrými růžemi.“ Pronesl Princ Garry.
,,A tato růže určitě patří vám, Princi Garry. Také rostla mezi ostatními růžemi.“ Princezna Ib podala růži princovi Garry, ale ten si jí nevzal.
,,Mohl bych si tuto červenou růži nechat? Jako vzpomínku na vás.“ Pronesl princ Garry a přičichl si k červené růži. Princezna Ib chvíli mlčela, ale pak se usmála a řekla:,,Tak v tom případě si nechám tu vaši růži.“ Princ Garry se na ní díval a když spatřil její usměv, pochopil, že se do ní zamiloval. Oba se na sebe chvíli dívali, že na něco zapoměli. Zapoměli na bránu, která vedla do Neznámé země. Brána se nikdy nedala otevřít a tak jí lidé z obou zemí nechali na pokoji, ale teď nepatrně vrznula a to přimělo prince a princeznu podívat se co se stalo.
,,Brána do Neznámé země...“ pronesla Princezna Ib.
,,Se otevřela..“ dokončil za ní větu Princ Garry. Oba se na sebe podívali v nevědění, co by měli dělat. Princezna Ib udělala krok k bráně a pak další. Princ Garry jí chvíli sledoval a pak zamířil za ní. Nikdo z nich nevěděl co tam je, ale oba měli pocit, že tam není nic nebezpečného. Princezna Ib jako první přišla k bráně a pomalu jí otevřela dokořán. Chtěla už vyjít dovnitř když jí náhle princ Garry chytil za ruku.
,,Nevím, co nás tam čeká, ale kam půjdeš ty, tam půjdu já.“ Řekl to tak, jakoby se znali celý život. Princezna Ib se na něj chvíli dívala a pak se usmála svým andělským úsměvem a pak ho vzala za ruku.
,,Děkuji... Bude to náš slib?“ zeptala se a s nadějí se podívala na prince Garryho. Ten se naní také usmál a položil jí ruku na tvář.
,,Pokud to cítíš tak jak to cítím já... Tak slibuju.“ Princezna Ib a princ Garry věděli co k sobě oba cítí. I bez slov to bylo poznat.
,,A já také...slibuju...“ a svůj slib zapečetili polibkem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Nenáviděných 19 let
Nesnáším číslo 19. Horší je to, že mi JE 19. Procházím se po ulici a dívám se ...

Dotek měsíce
Seděla jsem tam a dívala se na to nádherné noční nebe. Bezpočet hvězd a nádherný...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).