U řeky

Starý muž jménem Ernest byl mimo vesnici už dlouhých deset let. Obyvatelé ho totiž odsuzovali a on je začal nenávidět. Žil v v chalupě u řeky úplně sám. Neměl ženu, děti ani přátelé. Nenaříkal věděl že je mu předurčeno být sám. Tedy aspoň si to do teď myslel. Každé ráno bylo stejné. Ernest časně ráno vstal a hned si šel pro vodu do studny aby se mohl osvěžit, hned potom šel do lesa měl už místa které znal a tam si nasbíral spoustu lesního ovoce. Opatřil si i dřevo protože i když bylo léto v chalupě bylo velmi chladno. Mezitím do vesnice přišla dívka která chtěla najít práci. Naproti ní šla postarší žena s šátkem na hlavě a v puntikovaných šatech. Táhla v ruce velkou plátěnou tašku. Dívka ji rychle přispěchala na pomoc. ,,Ukažte paní já vám pomůžu.'' Udivená žena ji tašku podala. ,,Propána krále co v tom máte ?'' zeptala se s úsměvem. ,,Jen nějaké potraviny které potřebuju'' odpověděla paní a trochu se z šoku probrala. ,,Co tady děláš tak sama ?'' zajimalo ženu. ,,Hledám práci jsem z města ale tam pracovat nechci mám ráda přírodu'' vyklopila dívenka. Paní ji bedlivě poslouchala a potom řekla: ,,Poradím ti tady o kousek dál je malý krám paní Emma je na něj úplně sama, věřím že pomocnou sílu ocení'' ,,Opravdu'' vyjekla dívka ,,Mockrát vám děkuju'' ,,To nic tak tam utíkej já bydlím tady za rohem'' pronesla žena. A vzala si od děvčete tašku. Dívka se rozloučila a spěchala do krámu. Byl skutečně malý. Dívka si urovnala šaty uhladila vlasy a vstoupila dovnitř. Paní Emma zrovna doplňovala zboží. Na zem ji upadla plechovka sardinek ,,Do psí boudy'' zaklela plechovka se zakutálela k děvčeti. ,,Kolik stojí prosím vás ?'' zeptala se a podala je prodavačce. ,,Deset korun'' odpověděla automaticky Emma. ,,Tak já si je vezmu ještě jsem nejedla'' řekla se smíchem dívka a podala paní Emmě peníze. ,,Hledám práci, prý tady pracujete sama. Víte já potřebuju práci. Vezmete mě prosím ? škemrala. ,,Tebe mi sem poslal bůh'' povzdychla si prodavačka. Obešla pult a přátelsky vzala děvče kolem ramen. ,,Klidně hned tady můžeš pracovat.'' oznamila ji ,,Jak se jmenuješ ?'' chtěla vědět Emma. ,,Anja paní Emmo'' představila se dívka. ,,Ale jaká pak paní Emma nejsem tak stará. Emma je lepší'' zasmála se a štípla Anju do tváře.

V lese zatím Ernest sekal dříví. Už měl skoro plné kolečka. Na chvíli přestal sekat a nadechl se čerstvého lesního vzduchu. V dáli slyšet zpívat vrabce, v korunách nad jeho hlavou se proháněli veverky a šustili listím. Ernest se cítil jako v ráji nic mu nechybělo.