Vzpomínka

Eden okamzik mi zmenil zivot...Byla to setina sekundy...ovsem stalo se to...Neni to pribeh lasky,ale zaroven i je... Znamenal pro me hodne.Bylo to moje slunicko co se umelo smat...co prosvitilo vsechny kouty meho srdicka co se dokazalo usmat a podat ruku kdyz byla potreba.Byl neco dokonalyho uzasny clovicek co se rodi jednou za tisic let...tito lide jsou vyjmecni...vyjmecne jsou veci,ktere delaji,ktere se deji kolem nich. Osudoveho clovicka jsem nepotkala na ukazse ale na konkurencnim serveru ...jeho profil nenajdete...je uz davno vymazan... zacalo to nevine fandil stejnemu klubu jako ja.Napsala jsem mu o vcerejsim neuspechu nasich a dali jsme se do reci byl to sportovec,sport pro nej znamenal vse...kazdy jeho nadech byl nadech do neceho noveho...po dlouhem seznamovani a kazdovecernim povidanim na icq jsme citily ze se na toho druheho tesime stale vic a chteli bychom se poznat osobne... Na ten den jsem se tesila uplne moc...svitilo slunicko a ja se chystala na prochazku se svym pejskem...konecne jsem chtela videt toho uchvatneho chlapa ,ktery me doslova okouzlil...Jako obvykle jsem prisla o chvilku pozdeji...jak jsem dochazela na misto naseho prvniho setkani uplne se mi klepala kolena...nevedela jsem co bude nasledovat co bude potom co se odehraje ted...Jedine co jsem vedela ze to bude naherne setkani...a bylo...Nejkrasnejsi den co jsem v zivote zazila...vlastne ne nejkrasnejsi chvile byli stravene snim...vidali jsme se kazdy tyden dvakrat...Po nejake dobe jsme zjistovali ze to neni jenom tak...ze nas k sobe tahne magicka sila lasky... 21.jsme byli domluveni ze si pujdem zaplavat...ale neco se stalo...celej ten den jsem se citila divne nebylo mi dobre chtela jsem mu napsat at nejezdi ale moc jsem ho chtela zase videt...stravit snim cas...Obejmout ho rict mu ty uzasne sluvka ktere chceme slyset...polibit ho... Neprijel...jeho mobil byl hluchy...byla jsem silene nastvana bombardovala jsem ho esemeskama ktere uz nikdy nedoruci ke svemu majiteli... Dva dny na to mi volali jeho rodice...Uz nemam silu to tady napsat je to stale pro me velmi bolestive vzpominky jsou jako zive...Na pohreb jsem nesla nesnesla bych ten pohled... Miluji te jako nikoho jineho vzdy budes muj nejmilejsi nejuzasnejsi clovicek nejdokonalejsi nejbajecnejsi...me srdicko stale boli pri vzpomince...vsichni mi rikaji ze musim byt silna ze to musim zvladnout...v posledni dobe to nezvladam a chtela bych te navstivit... Proc tak nadherni lide musi umirat??Proc??