Život Kelly.. 4. část

Nasedli na tramvaj a jeli kousek dál..od nádraží

Ona to tam milovala. Taky tam jezdily vlaky, ale nebylo tam tak rušno, prošli tam dva lidé za hodinu. Dalo se tam přemýšlet Kelly tam chodila vždycky, když měla o čem přemýšlet. Říkala, že by tam mohla sedávat dny a noci, pozorovat jedoucí vlaky někam do neznáma. Poprvé tam byla se svou nejlepší kamarádkou Kassandrou, která ji s tím místem vlastně seznámila, chodila tam z toho samého důvodu. Kelly tam, ale ve skutečnosti nechodila moc často, měla to docela z ruky musela jsem hodinu tramvají od tamtud, kde bydlela. Ale pak to stálo za to!

Sedli si vedle sebe, seděli mlčky než se ho optala, jestli se mu tady líbí, nic neřekl jen kývl hlavou jakože ano. Kelly si v duchu řekla, co se mu asi honí hlavou...
Neseděli spolu poprvé, ale Kelly z toho měla zase ten divný pocit. Nakonec se dali zase do řeči, smáli se,... Samuel na Kelly dost často zíral, ale vždycky ho rozhodila až na teď. Díval se ji do očí a i on měl takové ten divně zvláštní pocit, pomalu se k ní naklonil a začali se líbat. Když si uvědomili, že by asi stačilo, šli se ještě projít. Tak jak rychle letí letadlo po obloze, tak tak rychle utíkal čas, tady na zemi. Sebrali se, Kelly šla koupit zpáteční jízdenku por Samma, i když by si ho tady raději nechala a i on, by rád zůstal. Když nastupoval objal ji, jak nejpevněji to uměl a zašeptal ji miluji tě Kelly. Ona jen stála s připitomnělým úsměvem na tváři a se slzami v očích. Byly to slzy štěstí i smutku zároveň. Však všichni víme, proč. Dveře vagonu se zavřely, vlak zatroubil a rozjel se.. Nedokážete si představit, jak rychle se ztratil v dáli.

Kelly vyjela schody na zastávku a jela domů. Dívala se z oken tramvaje a promítala si jak ji bylo dneska neskutečně dobře.