Na druhý dne ráno, když scházela dolů byla plná očekávání a v srdci měla nejdokonalejší pocit a radost z toho, že ho zase uvidí. Jenže snídani ji donesl někdo úplně jiný. Byla zklamaná, v tom se ji všechno pěkné proměnilo v prach. Odpoledne se šla podívat na recepci a když ji to nedalo, optala se na něj vedoucího, ten ji řekl, že jel na pár dní domů. Ale, že tady slečně s jménem Kelly něco nechal. Byl to dopis, s omluvou a jeho telefonním číslem. Nevím jak vy, ale já bych asi neměla odvahu zavolat mu. Jenže ona byla jiná..tu odvahu posbírala jako kopretiny na louce a zavolala mu. Třikrát to zazvonilo a v tom se ozvalo prosím? A, Ahoj tady Kelly, vzpomínáš? Ahoj, nevěřil jsem, že by jsi zavolala. ..Telefonovali spolu asi půl hodinu a on ji slíbil, že za ni přijede, po týdnu, kdy bude zase v práci. Řekla dobře, už se těším a zavěsila. Byla na jedné straně smutná a na druhé veselá, říkala si..zanedlouho ho uvidím.
Už zbývaly jen 2 dny, nebyl den, kdy by na Samma nemyslela. Když šla dolů na večeři zazvonil ji telefon..přišla k němu a na obrazovce bylo jeho jméno, zvedla to s úsměvem od ucha k uchu ..on ji řekl, kdy a v kolik přijede, nemluvili spolu moc dlouho.
Kelly vstala už brzy ráno, ne jak to mívala ve zvyku po poledni. Aby se stihla učesat, obléct a ták-.-
Stála na nástupišti s číslem 7 a čekala na ten správný vlak..v tom přijel. Všichni vystoupili a jako poslední vystoupil Sam. V ruce měl kopretiny, Kelly mu asi řekla, že právě ty má v oblibě. Pozdravili se a šli ruku v ruce.
PeopleSTAR (1 hodnocení)