Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Robert (56)
Logo
Zrcadlo -- část 2.
<>
icon 17.08.2012 icon 9x icon 4131x
Sen

Ráno když se probudil, provedl ranní hygienu a naplánoval si cestu do obchodu, lednice zela prázdnotou, stejně jako jeho zásoby alkoholu. Nechtěl si připustit, že jeho sklony k alkoholu se v poslední době výrazně pozvedly. Nákup potravin měl jako výmluvu pro sebe sama.

Nesl po schodech dvě nákupní kabele, přičemž v té jedné cinkala láhev vodky narážející o spousty pivních láhví. Po schodech to tak cinkalo, až se v půlce schodů musel zastavit, aby ten zvuk přestal. Bylo mu trochu trapně, moc dobře věděl, že v tomhle domě mají i stěny uši a tolik se snažil před lidmi utajit, že začal pít. Nechtěl, aby ho měli za slabocha, který se dal na chlast po tom, co mu umřela žena. Strčil klíč do bytových dveří, klíčem ozvalo se cvaknutí a dveře se otevřely. Zůstal stát jako opařený, přece ví, že zamykal na dva západy, jako to dělá pokaždé. Možná byl tak zamyšlený nad tím co koupí v obchodě že zapoměl zamčít a prostě jen za sebou zaklapnul dveře. Vyskládal nákup a hned si otevřel pivo, aby uhasil žízeň po té ztrastiplné cestě čítající bez mála tři sta metrů. Ještě zítra má celý den volno, tak proč by si nemohl otevřít aji tu flašku k tomu. Nalil si pár panáku, od rána nic nejedl, takže během chvíle na sobě začínal pociťovat účinky alkoholu. V obyváku vzal do ruky Moničino tričko, otevřel skříň, aby ho uložil přesně na své, místo kam patřilo, jen co otevřel dveře od šatní skříně, přes nos ho praštila její vůně. Zarazil se, tohle nebyl žádný jeho vnitřní výmysl, tohle byla pravá nefalšovaná vůně jeho ženy. Postupně začal čichat ke všemu jejímu oblečení, které měl po ní schované. Bylo cítit po její oblíbené voňavce, jakoby je právě před chvílí sundala ze sebe. Napadlo ho, že je nejlepší čas přestat s alkoholem, už začíná mít halucinace. Dostal nápad se na chviličku natáhnout, netrvalo pár minut a usnul.

Zdálo se mu, jak sedí v obývacím pokoji a horlivě debatuje s Radimem o přestavbě koupelny. Vysvětloval Radimovi, že musí vše přeskládat, aby tam měli s Monikou více místa. Jejich hovor přerušila Monika, došla do kuchyně a sedla si mezi chlapy, aby jí náhodou něco neuniklo. Po chvilce co ty dva poslouchala, se zasmála a opřela si hlavu o Petrovo rameno.
„No teda miláčku jak tě tak poslouchám, budeme mít nádhernou koupelnu, už se na ni nemůžu dočkat“.

„I sebelepší koupelna, v které bys nebyla každé ráno ty a před zrcadlem si nečesala svoji dlouhou havraní hřívu, by byla koupelna k ničemu“, objal ji rukou kolem ramena Petr.

„Myslíš, lásko?, moje vlasy už nejsou tak hustý jak bývaly, když jsme se seznámili“, posteskla si Monika.

Petr ucítil jakési šimráni, na ruce, kterou držel Moniku, zase ty blbý mušky, v létě by jeden z nich vždycky zešílel. Otočil hlavu, aby se podíval, co mu leze po prstu. Nebyla to muška ale červ, lezli Monice po hlavě přímo na jeho ruku, někteří padali na zem a kroutili se jako malá háďátka. Vyskočil ze židle a vykřikl, Monika napřímila hlavu. Z pohledu, který se mu naskytl, hrůzou oněměl. Koukala na něj nepřítomě bledá tvář s černými oči bez bělma, celá ústa i s lícemy byla pokryta mokvajícími boláky. Z dokrve rozpraskaných úst vytékala krev, kapající přímo na zem. Natáhla k němu kostnaté ruce s dlouhými černými nehty.

„Pojď ke mně, lásko!“, její nepřirozeně ostře řezaný hlas se přímo zakusoval do uší“.

Petr před ní instinktivně couvnul, až hlavou prudce narazil o dvířka kuchyňské linky, dále byla už jenom tma……
Otevřel oči a probudil se na zemi, bolela ho hlava, postel byla celá propocená. Mrknul na budík na stole, ukazoval tři hodiny ráno. V celém bytě bylo hrobové ticho, náhle ho cosi přimělo, aby vyskočil po slepu směrek k vypínači. Celý pokoj byl cítit po levandulové vůni jeho ženy. Naskočila mu husí kůže na rukou, postupně rozsvítil ve všech místnostech bytu, před oči se mul stále dokola vracel ten hrozivý škleb jeho ženy. Hlavou se mu honiliy myšlenky, přece tohle nemohla být jeho žena, ta ho milovala, nikdy by mu nechtěla ublížit….
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
Probuzené zlo -- část 4.
Michal koukal na oblečení pověšené na ramínkách, na zemi bylo několik párů dětsk...

Trny v duši -- část 3. Konec.
Ráno jsem ztěžka otevřela oči, hlava mě bolela jako střep, v puse pachuť po alko...

Probuzené zlo -- část 3.
Doma v předsíni leželo několik naskládaných krabic popsáných fixou. „Ty ses ted...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).