MOJE NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ

Snad toto zlo muselo přijít, aby si konečně lidé uvědomili, co v životě má největší cenu.
Stále se jenom honí za penězi, úspěchem, jeden druhému závidí i nos mezi očima. Na děti nemají čas, tak teď aspoň poznají, že děti opravdu mají. Jak smutné je to pomyšlení! To, co dnes prožíváme, nás zase trochu stmelilo. Dalo by se říci, že teď jsme na jedné lodi. Ale měli bychom se snažit, abychom na ní zůstali i potom, až bude to zlo za námi. Jsem zvědavá, zda si to všichni uvědomí a dál potáhnou za jeden provaz.
To největší štěstí - je mít zdraví a vědět, že když se něco stane, bude za námi každý stát. To, co pro nás dnes dělají lékaři, sestřičky, policisté, hasiči i obyčejní lidé, kteří pomáhají jak mohou - to jim asi nikdy nezapomeneme. A moc jim za to všecko děkujeme. Musíme věřit, že společnými silami, vše překonáme. Ale v tuhle dobu, nesmí nikdo myslet jenom na sebe!!!!
I když ve světě, ale i u nás lidé umírají, sluníčko jakoby o tom smutku vůbec nic nevědělo. Směje se na celý svět - ale ať svítí a hodně hřeje, ať zničí všechny ty hnusné viry!
Čekáme na tu chvíli, až se budeme moci se svými drahými zase obejmout, sednout si ke kávě a o všem si popovídat. Ta doba určitě přijde - i když to nebude asi ještě tak brzy. Ale my se nenecháme porazit nějakými viry!!!!
Ale pak ať zase všichni zůstaneme těmi lidmi, co jsme dnes, kterým srdce zůstane na správném místě.
To je moje největší přání, aby lidé byli zase zdraví, šťastní, aby se milovali, rodili děti
a mysleli i na druhé, kterým tohle vše už nebylo dopřáno.