Pracovní zpestření 2. díl

Když to tak vezmu, tak jsem si jí tady ještě nikdy nevšiml. Byla svým způsobem hezká, nenalíčená s přirozeným kukučem, který prozrazoval zájem o mou osobu. Samozřejmě, že byla ve skládání rychlejší, než já. Ostatně byl to její úsek, ve kterém byla zběhlá. Jí přišel na pouhý záskok a bylo to znát. Náhle mi mou neohrabaností vypadla celá paleta na zem a oba dva jsme se začali hihňat.

O to víc, když se s kecafonu ozval upjatý hlas našeho šéfa. „Dávejte prosím pozor“. Každou hodinku jsme měli malou pauzu, které každý využíval po svém. Většina běhala ven před budovu na cigaretu, někteří se šli občerstvit. Měli jsme 10 minut, které stačily ke spoustě věcem.

Dívka pokynula hlavou, ať jdu za ní. Byl jsem napjatý a poslechl její signál. Táhla mne do zadu za toalety. Byl jsem zde snad jednou, ani nevím, co se za všemi těmi dveřmi ukrývá, poté se v jedněch vytratila. Vstoupil jsem za ní. Usmívala se a stále v sexy póze. Věděl jsem, co přijde, jenže stále jsem cítil pohled šéfa, který mohl vykouknout z jakékoliv kamery, a že jich na našem pracovišti bylo požehnaně. „Neboj, tady kamery nejsou, a s těmito slovy se mi vrhla na ústa, její nenechavá ruka mi začala rozepínat kalhoty.

Neměli jsme moc času a ona to věděla. Pravidelné pohyby její hlavou mne posílali do vyšších pater plné rozkoše. Zatínal jsem prsty a snažil nevzdychat. Sála jako divá. Krátká pauza ji hnala kupředu. Chtěla, aby byl pořádně tvrdý, jen tak v ní mohl skutečně zarajtovat. Po pár chvilkách si stáhla pracovní tepláky a otočila se ke mne zády.

Její klín volal po zásunu. Chtěla to hned a chtěla to tady, nemohl jsem odmítnout. Nedělalo mi větší problémy do vlhké jamky proniknout a už vůbec mi nedělalo problémy po pár momentech vytušit, že stejně bude za chvíli konec. Snažil jsem se do ní dostávat až na samé dno. Nemohla se udržet a vždy úpěnlivě zajíkla.