VĚRA - NEVĚRA - DŮVĚRA

Setkávám se s kamarádem a to, co mám na srdci, hned musí ven. Věrku víš, jak se na tvůj účet baví kamarádi bývalí spolužáci? Říkám důrazně a vyčítavě zvýšeným hlasem. Co máš na myslivně? (na mysli) No, víš, jak to děláš, že se kolem tebe děvčata a paničky jenom nebezpečně točí? No a co? Co je komu do toho. Ano, a žiji v růžovém. Co ale tvé výčitky svědomí? Máš-li nějaké? To se budeš divit, svědomí mám naprosto čisté a dokonce spokojenou ženu. Tak ty to dokážeš, tak dobře před manželkou, která se dobře o tebe stará utajit? Ha, ha, ha, právě naopak, když se na něco náhodou, takového zeptá, všechno jí popravdě vyklopím a ještě hodně, podrobně přibarvím, tobě řeknu, přikrášlím. Tak ona ti takové necudnosti a necnosti záletnické trpí? To víš hochu, že nééé. Naopak. to by byl rozvod. Poslouchej, já když přijdu spokojeně šťasten ze záletu a ona s zeptá, kde jsem zase byl tak dlouho, hned jí a pozor! Docela vše pravdivě a ještě přibarveně, podrobně popisuji. No a co ona na to? To je právě ono, začne se smát, skočí mi do náruče a pobaveně říká, ale ty můj duhlíku, takové nesmysly ti mám věřit? nedělej si legraci atd. Tak pak to nedělej, když to vše povíš a máš svědomí čisté. No,no, já nevím, morální to není a jistě se ti to jednou vymstí. A opravdu, byl z toho později horor, o tom ale příště.

-oho-