Kopytník evropský

Kopytník evropský

Prosím, prosím, než bude konec hodiny, řekněte nám ještě nějakou zajímavost z přírody. No, dobrá, probíráme stanovištní rostliny, které slouží k fytoindikaci, jako součásti určení s mnoha dalšími hledisky, lesních typů, v lesnické typologii. Tak o čem to má být? Ptám se. O lásce mezi rostlinami. Ano, příroda je tak mnohotvárná, s úžasnými, neuvěřitelnými pochody, způsoby a jevy, které s otevřenýma očima v přírodě, můžeme pozorovat a obdivovat jako zázraky po tisících, jistě většiny si nevšimneme a mnoho nelze ani bez znalosti a speciálního vybavení uvidět.
Tak tady u nás je nejsevernější stanoviště, lokalita, Kopytníku evropského, odborně, latinsky - Asarum europaeum L., tvoří celoroční aspekt. Má také zajímavý, důmyslný způsob opylení. V přírodě je bezpočet, jak v říši živočišné, tak rostlinné, způsobů rozmnožování. Vždy je ale pak snaha, aby nedošlo k autogamii, to je opálení vlastním pylem, či u živočichů k příbuzenskému spojení. Tak, a nyní, jak je to s tím kopytníkem?
Trošku Vám jej přiblížím : je to zajímavá rostlina, vytrvalá a rozmnožující se také semeny, Roste ve smíšených starších porostech a je plazivý, má tuhé, oválné, tmavozelené listy, a celá rostliny, nejvíce kořeny, obsahuje velmi aromatické látky, používá se ve voňavkářském průmyslu, vůně je výrazná a celá rostlina jedovatá. Pro zajímavost, také se jemně drcenými kořeny, aromatizují drahé šňupavé tabáky.
Kopytník kvete na jaře od března do května, květy které lží na zemi, ukryty pod listy a pro denní hmyz nepřístupné, otevírají se večer, v noci a jsou také velmi voňavé a produkují hojně sladký nektar. Je proto na místě ptát se, kdo jsou ti opylovači ? Je to drobný, noční hmyz, menší broučci, kteří pilně hledají potravu, neomylně najdou voňavé kvítky a hledají v nich sladký nektar.
Zde pozor, je předpoklad, což skutečně je, že brouček již byl v nějakém květu a na svém tělíčku nese přichycená zrnka pylu z jiné rostliny. V tomto okamžiku je blizna vlhká, schopná přijmout hmyzem přinesený pyl. Květ se hned po příchodu hosta zavře, ten hledaje svobodu, jistě pyl na bliznu zanese, Aby nezahynul hlady, květ produkuje sladký nektar. Květ je tak dlouho uzavřen dokud nedozrají prašníky a nevysypou honě pyl na lezoucího broučka. Než se pyl vysype, blizna tímto vlastním pylem již nemůže být opylena, oplodněna. Jakmile se pyl na broučka vysypal, květ se otevře a děj se může opakovat. Hmyz nesoucí pyl, najde jiný květ a ten stejným způsobem opylí, děj se tak stále opakuje. Takto je zabráněno u této rostliny opylení vlastním pyle, autogamii. Je bezpočet způsobů u nejrůznějších rostlin. Zvoní! Studenti, příště vám povím o historickém vývoji rostlin a v závislosti na vývoji planety a k jakým docházelo a dochází změnám. Děkuji vám za pozornost a šupito na oběd, dobrou chuť. –oho-