Dva kohouti

Dva kohouti se narodili na jednom dvoře. Od malička se čepýřili,
roztahovali peroutky a zkoušeli proti sobě sílu svých zobáků.
Když dorostli a měli kolem houf slepic, bylo zřejmé, že jeden
dvůr je pro dva kohouty moc malý. Drobné šarvátky už jim nestačily.
Všechno měla rozhodnout veliká bitva.
Peří při ní lítalo, ostruhy řinčely, i kapka krve ukápla, a nakonec
na dvoře zbyl jeden vítěz a jeden poražený.
Poražený kohout zalezl pod lavici. A vítěz?
Tomu nestačil obdiv všech slepic na dvorku. Musel vyletět na
střechu a kokrháním oznámit své vítězství všem kohoutům a slepicím
ve vsi.
Vyvolával svou slávu a přivolal orla. Orel se tiše spustil z nebe
a kohouta odnesl.

A proč to povídám? Jen tak – a jako varování
pro lidské kohouty. Sami je znáte…