Hetéry a jejich svět Alkifrón

25. Autokletos Hetoimaristovi
Málo anebo docela nic se neliší od obyčejných smrtelníků lidé
vznešení, velebící krásu a ctnost: mám na mysli filozofy, kteří si
vydělávají vyučováním mladíků. Oč, ach, oč jsi přišel, žes propásl
Skambonidovo sympozion, jímž oslavoval narozeniny své dcery!
Pozvav totiž nedávno dosti velký počet mužů, kteří v Athénách
podle veřejného mínění vynikají bohatstvím a rodem, myslil si, že
je třeba hodokvas ozdobiti také filozofy. Byl tedy přítomen předně
stoik Eteokles, onen dědek s dlouhým zanedbaným vousem, špinavý,
se střapatou hlavou a s obličejem svraštělejším než kožený
pytlík. Byl přítomen dále Themistagoras peripatetik, muž nikoli
nepůvabného vzhledu, pyšnící se kudrnatou bradkou. Byl tam také
epikurovec Zenokrates, jenž si dobře hledí svých kučer a honosí se
hustým vousem, a pověstný (tak totiž byl všemi zván) Archibios
pythagorovec, velmi pobledlý v obličeji, s kadeřemi splývajícími od
temene až úplně na prsa, s dlouhou svislou kozí bradou, s ohnutým
nosem a s ústy ret na rtu, aby jejich zatětím a přílišným sevřením
naznačoval mlčenlivost. Náhle se také vřítil, odraziv stranou svým
rozmachem většinu přítomných, Pankrates „pes“, opírající se
o dubový klacek: nesl totiž v ruce hůl, pobitou na místě suků
kovovými hřeby, a na sobě měl zavěšenu mošnu, načisto prázdnou,
na zbytky. Ostatní se tedy od začátku až do konce chovali při hostině
asi s touže důslednou slušností: ale filozofové – ti se vyznamenali, jak
sympozion pokračovalo a přátelské přípitky nepřetržitě kolovaly,
každý jinou nehorázností. Stoik Eteokles, zmožen stářím a přecpán,
ležel, jak byl dlouhý, a chrápal. Pythagorovec porušil své mlčení
a cvrlikavě prozpěvoval některé verše ze „Zlatých slov“. Roztomilý
Themistagoras, určující blaženost podle filozofie peripatetické nejen
stavem duše a těla, nýbrž také statky vnějšími, žádal o více pečiva
a hýřivou rozmanitost lahůdek. Epikurovec Zenokrates tiskl k sobě
v náručí kitharistku, vzhlížeje k ní nyvě a vlaze s přimhouřenýma
očima a říkaje, že to je ten jejich stav, jejž nazývají klidem masa
a zhuštěním příjemného zážitku. A kynik nejprve štil s kynickou
lhostejností, uvolniv a spustiv svůj pláštík, takže jej za sebou vlekl,
potom však se dokonce chystal před očima všech zpracovávati
zpěvačku Doridu, pravě, že přirozenost je principem stvoření.
A tak o nás parazity už nikdo ani nezavadil, neboť nikdo z těch, kdo
na to byli pozváni, nemohl předvésti něco na podívanou nebo
na pobavení, ačkoli tam nescházel ani kitharod Foibiades
a Sannyrionova a Filistidova družina komických mimů. Než pryč s tím
se vším, to za nic nestojí: slávu měly jen ty neplechy učitelů
moudrosti!