Lev a pastýř

Lev obcházel stavení jednoho pastýře. Ovce nechal na pokoji, ale
zakoukal se do pastýřovy dcery.
Děvče se bálo odmítnout a pastýř si na lva netroufal. A tak se
poradil s vlastní chytrostí.
„Víš co?“ navrhl nezvanému nápadníkovi. „Domluvím dceři, aby
si tě vzala za muže, ale nejdřív se tě musí přestat bát. Přijď
na námluvy, až si dáš vytrhat své hrozné tesáky a drápy!“
Zamilovaný lev poslechl. Dal si vyrvat tesáky a ubrousit drápy.
Pak přišel k vratům bezbranný jako beránek.
Nevěsta se mu neukázala. Zato vyběhl pastýř s holí. Vyhnal
bezzubého ženicha z domu. Lev se nakonec dočkal kromě ran
i posměchu ostatních zvířat. Raději se odstěhoval ze svého kraje
až na poušť a živil se tam písečnými blechami.

Ach ano, pošetilá láska dovede udělat
i ze lva hlupáka. Zvláště když ani předtím,
než se zamiloval, moc rozumu v hlavě neměl.