Netopýr, šípkový keř a potápka

Byly časy, kdy netopýr ve dne lítal a v noci spal jako většina ostatních
tvorů. Šípkový keř vyháněl růžové květy a neměl trny. A potápka se
vyhýbala vodě a žila v lesích jako jiní ptáci.
Jednou se ale netopýr, šípek a potápka spřátelili a slíbili si
věrnost. „O všechno se rozdělíme a pustíme se společně do obchodu!“
řekli si.
Netopýr si vypůjčil peníze, šípkový keř prodal svůj růžový oděv
a potápka nakoupila měď a koráb, který je měl odvézt k břehům,
kde měď je vzácnější než zlato.
Vypluli pod společnou plachtou, ale na moři je zaskočila bouře.
Loď se potopila a klesla ke dnu i s cenným nákladem.
Netopýr, šípek i potápka přišli o všechno a jenom díky náhodě
si zachránili holé životy.
Netopýr se pak musel ukrývat před věřiteli, kterým nemohl vrátit
vypůjčené peníze. Ve dne spal na půdách starých domů a teprve
v noci se odvažoval ven.
Šípkový keř zase toužil po svých prodaných růžových šatech. Na
holém těle mu narostly tmy. Stál smutně u cesty a chytal za oděv
každého, kdo prošel kolem.
A potápka? Ta se vrátila nad moře a hledá svůj ztracený měděný
poklad. Co chvíli se ponoří do hlubin, ale na povrch vynese nanejvýš
mrňavou rybku.

Tak každý hledá, co v životě ztratil
a co je nenávratně pryč.