O domě U Betenglů

Na Perštýně dole, blízko Husovy třídy, stával dům řečený U Betenglů,
který zároveň s vedlejším U Zlatého hroznu zbořen byl na
konci minulého století. Na jejich místě stojí dnes dům nový. První
ze starých oněch domů jméno měl po těch, jimž kdysi náležel, po
Betenglech z Neuenperka, erbovní rodině pražské.
Jak zbohatla rodina Betenglů, o tom pověst takto vypravuje:
Chudý tovaryš tesařský vyučil se řemeslu v Praze a vydal se na
vandr. Namířeno měl do Kladska, kde hodlal nalézti práci. Neměl
s sebou mnoho peněz, kapsa se mu znenáhla tenčila, a on nevěděl,
dojde‑li k cíli svého putování, aniž by kde cestou práci musel hledati.
Tak došel až do města Rychnova nad Kněžnou. Bylo k poledni, když
přišel na rychnovské náměstí. Hladový byl, od rána v ústech neměl,
jen kousek suché kůrky, od včerejška zbylé. A v kapse poslední groš.
Ale že už hladem žaludek mu kručel, na nic se neohlížel, u řezníka
kousek slaniny si koupil a u báby pekařky housku. Že byl pěkný den,
chtěl si tovaryš odpočinout pod širým nebem a vyšel zase z města.
Tam blízko hradeb trávníček uviděl, na něm stála stará lípa košatá,
pěkný chládek dávala.
Tovaryš došel k lípě, uložil se tam do trávy a slaninu s chlebem
obědval. Nesnědl všecko, kousek si nechal na večeři. Položil
tedy zbytek svého oběda vedle sebe, natáhl se na trávníku a začal
podřimovat. Když už usínal, najednou jej slabý šramot vzbudil
blízko u hlavy. Otevře tovaryš honem oči a vidí, pod plochý kámen,
který ležel mezi kořeny, zalézá právě myška s jeho slaninou. Než
se vzpamatoval, byla už myš pod kamenem.
Tovaryš se vzchopil, skočil ke kamenu a odvalil jej, chtěje myš
dostihnouti. Ale myš byla tatam; zalezla do otvoru, který vedl pod
kořeny lípy. Ve zlosti, že přišel o poslední kousek slaniny za poslední
peníz koupené, chytil tovaryš svoji hůl okovanou a začal ji
do díry vrážeti. Vtom cítil, že narazil na cosi tvrdého. Honem jal se
odhrabovati zemi pod kořeny a přišel záhy na to, že tam zahrabána
leží železná truhlice. Vyprostil ji ze země, snadno zámek zrezivělý
urazil a hle! Truhlice byla plná dukátů. Tak našel poklad.
Ale jak dostati bohatství do bezpečí, aby nikdo nevěděl? Nabral
si do měšečka trochu dukátů, truhlici zavřel, zemí zasypal a také
kámen položil na to místo. Potom odešel do města, kde sháněl, kdo
by mu vozík nějaký a koníka prodal. Zaplatil dobře, trochu slámy
také dostal a k večeru vyjel z rychnovské brány. Zajel k staré lípě
a stanul tam; když se zešeřilo a nikoho nebylo nablízku, vyhrabal
tovaryš truhlici, naložil ji na vozík – byla hodně těžká – a přikryl
dobře slámou. Šťastně dojel do Prahy. Tam potom koupil si dům
a usadil se v něm.
Z chudého tovaryše stal se bohatý měšťan pražský. A domu jeho
říkali potom U Betenglů. Dnes po tom domu ani památky není.