O paláci Kinských

Na téže straně náměstí Staroměstského jako chrám Týnský stojí
rozlehlý palác, který v druhé polovině století XVIII. pro hraběte
Jana Arnošta Goltze budovati začal slavný stavitel Kilián Ignác
Dientzenhofer a po téže straně náměstí Staroměstského jako
chrám Týnský stojí rozlehlý palác, který v druhé polovině století
XVIII. pro hraběte Jana Arnošta Goltze budovati jeho smrti dostavěl
Anselm Luragho. Nedlouho po dostavění získal koupí krásný
ten palác hrabě Kinský.
Nápadné je, že stavba paláce Kinských značně vystupuje z řady
ostatních domů na této straně náměstí, a to tak, že postranní průčelí
mají po čtyřech oknech. Povídá se také, jak se ta věc přihodila.
Když se stavebník radil se stavitelem o rozloze a vzhledu paláce,
stavitel mu pověděl a také návrhy narýsované ukázal, jak by
vzhled stavení nemálo získal, kdyby možno bylo průčelí jeho
vysunouti z řady domů vedlejších o několik sáhů do náměstí. Věděli
však dobře hrabě i stavitel, že to půjde ztěžka. Ta věc záležela na
konšelech, aby svolení dali. Hrabě žádal tedy o svolení takové,
ale žádost jeho byla odmrštěna. Tu poradil kdosi hraběti, aby to
s podplacením zkusil, a také mu tři konšely jmenoval, kteří by
za dobrou odměnu hotovi byli dovolení opatřiti. Hrabě nelitoval
veliké sumy peněz, které bylo třeba k podplacení konšelů, a dostal
vskutku povolení. Potom započato bylo rychle se stavbou, a než se
kdo nadál, zdi paláce začaly se již zvedati ze základů. To zvěděli
konšelé a bez meškání povolali hraběte na radnici, aby se zodpovídal
z neoprávněného skutku. Hrabě dostavil se před konšely, kde
byl dotazován, jak si mohl takovou nesprávnost dovoliti, a bylo
mu řečeno, že bude nutno zbořiti to, co do té doby bylo vystavěno.
Tím překvapený hájil se hrabě tak, že prý povolení dostal, a bez
rozpaků také ukázal na ony tři, kteří mu je dali. Z toho mezi ostatními
pohoršení bylo nemalé, a když potom hrabě ještě prozradil,
jakou sumu peněz dal za dovolení k tomu, aby stavba do náměstí
mohla býti vysunuta, tu hned z rozkazu rychtářova ti tři konšelé
do vězení byli uvrženi a soud nad nimi byl ustanoven.
Když ten den přišel, záhy po ránu sešli se konšelé s rychtářem
v radním domě a do světnice soudní vstoupili; za nimi lid vpuštěn
byl, protože soudní řízení bylo veřejné. Až ke mříži směl lid
přistupovat, za kterou na soudních lavicích s rychtářem konšelé
seděli řadou podle stáří, uprostřed purkmistr s primasem, stranou
písař. A také hned ti tři konšelé provinilí přivedeni byli i hrabě
zavolán, aby svědčil, jak se ta věc zběhla. I zahájen byl soud nad
konšely úplatnými, kteří vinu svou zapírali. Ale svědectví hraběte
i jeho úředníka, který jim peníze vyplácel, jasné bylo, vina byla
prokázána, a když konšelé o ní uvážili, purkmistr rozsudek vyřkl,
jímž ti tři nehodní k smrti byli odsouzeni. Ustanoveno bylo také,
aby ten trest vykonán byl hned na druhý den.
Na rynku před radním domem tesaři tři šibenice sbili a tam
potom kat těm odsouzeným život ukrátil. Tak stihl je přísný trest
za to, že se dali podplatit, pro výstrahu všem, kdo obec spravují
a proti právu přitom jednají. Ale hrabě přece jen potom dosáhl,
že stavitel palác vystavěti mohl tak, jak chtěl. Krásné to stavení
vskutku vystupuje do náměstí tak, že boční fronty šířku mají čtyř
oken.
Byla také pověst o paláci Kinských, že se při jeho stavbě dílo nedařilo,
že často přes noc zeď spadla, kterou ve dne vystavěli. I nevěděl
stavitel, co by si počal, jen aby palác pod střechu přivedl. Tu
někdo poradil, aby do základů paláce děcko zazdili nevinné. Byla
taková pověra strašlivá v dávných dobách, že zvláště při stavbě
hradu, který měl útokům nepřátel dobře odolávat, nevinné děcko
nebo mladou dívku zazdili do základů, za to majíce, že stavení
pevné bude.
V časech pozdějších neodvažovali se život lidský tak utratiti
a zazdívali někdy kohouta. Ale tehda, při stavbě paláce na náměstí
Staroměstském, k té zlé pověře staré prý se vrátili. Pověst taková
nejspíše z toho vznikla, že vskutku v začátcích stavba se nevedla,
a když potom palác byl dostavěn pěknější, nádhernější než domy
okolní, lidé nevěřili, že by přirozeným způsobem bylo se to podařilo.