O TAJEMSTVÍ SNŮ

Nemyslete si, že sny se vám zdají jen tak. Ty sny k vám jezdí, když tvrdě spíte. Ano, jezdí! Vozí je kouzelný vlak. Je dlouhatananánský a vznáší se nad zemí. Nikdo ho neslyší, jak je tichý. Má spoustu světýlek, které září jako hvězdy na noční obloze. Když projíždí kolem vašich domů, kde spokojeně spíte, ve spánku uslyšíte jen tichoučké zazvonění rolniček jemně se pohnou v pokojíčku záclonky. Žádný dospělák ho neviděl. A ani spoustu dětí o něm neví. Znají ho jen ti, který v něj věří. Tento vláček vyjíždí každou noc z kouzelného nádraží v pohádkové říši. Projíždí celým světem a plní sny. Je to vláček splněných přání. Jezdí pomalu, aby každý, kdo v něj věří, mohl nastoupit a splnit si sen.
A právě na dnešní jízdu se chystá chlapeček Franta. Denně, teda každý večer usíná a přeje si, aby se pro něj kouzelný vlak zastavil. Dnes nemohl usnout, ale už spí. Kolem domu, kde bydlí, právě projíždí vláček. Slabé zacinkání, jemný vánek prostoupí záclonou do pokoje a pošimrá ho po tváři. ,,Frantíku, pojď, dnes je tvůj čas na splnění snu” řekl vláček. Franta vyskočí z postele, otevře okno na maximum a naskočí na schůdky vlaku. Chytne se madla a vstoupí. Prochází vlakem, najde si místo u okna a sedne si. Má svůj sen. Alespoň jednou, na chvíli se stát rytířem. Mít vlastní zbroj, mít svého koně a jezdit na něm. Na rytířském turnaji získat uznání ostatních. Splní se mu to v tuto noc? ,,Když už sedím ve vláčku, myslím si, že by mohl.” říká si Franta. Najednou vláček zpomaluje a z vlakových reproduktorů se ozve :,,Zastávka pro malého Frantu se blíží. Připrav se, budeš vystupovat”. Franta se postaví ke dveřím a během chvilky opatrně vyskakuje. Vyskočí jako Franta, ale na zem dopadne už jako opravdový rytíř. Nestačí se divit. Kráčí společně s ostatními rytíři dlážděnou cestou na hrad, v ruce drží otěže svého koně. Je to krásný kůň, hnědý s lesklou srstí, s hřívou spletenou do copánků. Na hřbetě má sedlo z jemné kůže. Franta sám má nádherné brnění s rytinami ve tvaru růže a meče. Přesně jako z obrázků, které si doma kreslí do svého bloku. Průvod dorazil na nádvoří a Franta zůstal stát jako opařený. Na tabuli s erby rytířů byl i ten jeho. Nadšením pomalu nemohl mluvit. A co teprve, když vyvolávač vyvolal jeho jméno. Aplaus obecenstva neměl konce. S pomocí podkoních nasedl na koně, vzal do ruky bodec a rozjel se proti druhému rytíři. Na první pokus ho shodil a postoupil dál. To se opakovalo ještě třikrát a už zbýval jen poslední soupeř. Rytíř z Černého království. Každý z něj měl strach, ale Franta ne. Věřil si. Rozjeli se proti sobě a .... Minuli se. Otočil se, stáhl hledí své helmy a pobídl svého koně. Jede proti soupeři a .... bum, rytíř z Černého království se válí v prachu na zemi. Franta je vítěz.
Najednou opět slyší z dálky slabé cinkání a vidí blížící se vlak provázený slabým vánkem. Vláček na Frantu volá :,,Frantíku, je čas se vrátit.” I když se mu nechce, nastupuje po schodech, jde do svého kupé, na své místo k oknu. Sedá si a v hlavě má své rytířské klání. Když přibrzdí u oken Frantova domu, Franta se otočí a říká :,,Děkuji ti vláčku, za můj splněný sen.” Vlezl oknem do pokoje a ještě dlouho se ze spánku usmíval.
A co vy holky a kluci? Věříte na vláček splněných přání? Zavřete oči a myslete na svůj sen, na své přání. A až jednou uslyšíte slabé cinkání, ucítíte lehký vánek a uvidíte spoustu světýlek, jako hvězd na obloze, tak teprve potom vám začne to pravé kouzelné dobrodružství. Zdroj Facebook - Pohádky dědy Martina