Poutník a Hermes

Jeden poutník se vydal na dalekou cestu, a protože čekal požehnání
od Herma, dal mu slib. Uklonil se na vysokém kopci a zvolal:
„Všechno, co cestou najdu, rozdělím na dvě poloviny. Jedna polovina
bude tvá a jedna má.“
Pak šel a šel, až jednoho dne zakopl o plný vak, který ležel na
opuštěné cestě. Poutník se zaradoval, že mu bůh seslal hromadu
peněz. Když ale vak obrátil, vysypaly se z něho mandle a datle.
„Ani to není k zahození!“ řekl si poutník, ale místo aby myslel na
svůj slib, přemýšlel, jak by Herma oklamal.
A protože byl mazaný, přišel na to hned. Datle snědl a pecky
z nich naházel do vaku. Pak vyloupal ze slupek jádra mandlí, ta
snědl – a slupky přidal k datlovým peckám.
Vystoupal na skálu, vak s peckami a slupkami složil na kamenný
oltář a zvolal: „Zde jsem a plním svůj slib. Ze všeho, co jsem nalezl,
dávám ti polovinu. Polovinu z toho, co bylo uvnitř i polovinu z toho,
co bylo na povrchu!“
Bylo to mazaně vymyšleno, ale bozi nemají filuty v lásce. Hermes
se rozhněval a shodil podvodníka ze skály.

Proč? Za trest a pro výstrahu
všem taškářům a podvodníkům.