Sele a ovce

Ztratilo se sele pasákovi vepřů a zabloudilo mezi ovce. Sotva ovčák
to prasátko spatřil ve svém stádu, popadl těžkou hůl a začal je honit.
Sele kličkovalo mezi ovcemi a kvičelo jako by je na nože bral.
„Proč tak kvičíš, hlupáku?“ smály se ovce. „Nás pastýř chytá
každý den. To nemáš v hlavě špetku rozumu?“
„Právěže mám!“ křiklo sele. „Když chytá pastýř mě, je to něco
jiného, než když chytá vás.“
„Slyšíte toho zbabělce? Ještě se bude povyšovat!“ zlobily se ovce.
„A přitom má holou kůži! Ani vlnu, ani mléko nedává!“
„A právě proto kvičím a utíkám,“ volalo sele. „Vás chytá pastýř
kvůli vlně a mléku – a mne kvůli masu!“

Je to tak. Jinak volá o pomoc ten,
komu jde jenom o kabát,
a jinak ten, komu jde o kůži.