Andělé smrti 4.

Po ulici chodíce jako bez duše přemýšlím o něm. "Kdo to byl ?" Ptám se sama sebe, na odpověď čekajíce. "Co po mně chce ?" Byl to snad anděl, co smrtí lidi provází? Nebo snad ďábel, který duše do pekla vláčí ? přemýšlím stále, odpověď nenalézám.
Dorazila jsem zase na hřbitov. Tentokrát u brány čekal nějaký muž. Byl velice podobný tomu, kterého jsem zahlédla včera u té umírající dívky."Dobrý den.Vy jste Shizuka ?" zeptal se. "Zdravím... Ano. Potřebujete něco ?"
"No potřebuji zařídit pohřeb mé bývalé manželky... někdo ji zabil."
"To je mi líto. Tak tedy co přesně potřebujete ?"
Asi bude lepší vyjádřit lítost,je to lidské a předstírat umím. Probraly jsme co tedy potřebuje a doluvili jme se na ceně.
"Nashledanou. Doufám, že se znovu shledáme."
"Nashledanou."
Ta fráze mi byla nějak povědomá, ale odkud ? Kde jsem ji jen slyšela ? A v tom jsem si vzpoměla. Tan muž včera... Byl to on ? Neměl křídla a byl ve společenském saku, ale mám takový pocit, že se nemýlím.
Havran na okně sedíce kráká hlasitě. Já na něj s údivem se dívajíce, ku spánku upadám. Unavená za celý den a zmatená. Ležím a dívám se do stropu s nadějí, že odpovědi naleznu. Ale ony se tam jen tak nezjeví. Snad pomoci mi může někdo...