Jiná realita

Byla šťastná… Tak moc, ale… Její bolest nikdo nechápal. A proto byla sama… Schovávala se před světem a snažila se vyhýbat kruté realitě. Sluchátka na uších, tužka v ruce a sešit před sebou. Nejraději tvořila příběhy, ve kterých byla i část její duše; velká část. Vkládala do nich své pocity… I city k jednomu chlapci, který ji i tak přehlížel. A proto ona přehlížela všechny. Měla dojem, že je na světě sama a že ji každý nenávidí. V nocích nedokázala nic jiného, než se utápět ve vlastním zoufalství. A proto si začala ubližovat… Vždy, když si ničila své vlastní tělo, zejména ruce, pozorovala malé kapičky krve, které ji i tak uklidňovaly. Sama chtěla vraždit ostatní, ale místo toho ubližovala sobě samotné. Z vlastní vůle… Ničila se a jednou to zašlo tak daleko, že se zabila… Podlehla nátlaku svých vlastních myšlenek a podřezala si žíly. A to nevěděla, že ji ten chlapec, kterého milovala, miloval taky… Že se s ní chtěli všichni bavit, ale ona žila ve svém světě a dávala jim to za vinu… Skončila v pekle… Svých myšlenek, činů a ve své vlastní nenávisti…