Lovkyně

Zkušená mladá lovkyně nezná hranice. Dokáže se pohybovat tiše lesem, vnímat své okolí a taky se bránit. Dokáže lesem putovat několik hodin, dní, týdnů…a i měsíců. Tohle by člověk z města ani nedokázal, padnul by téměř ihned. Padnul by, protože neví, jaký je doopravdy svět přírody. Matka příroda dokáže být zrádná, ale pokud ji znáte dost dlouho, víte, jak se k ní chovat. Dokážete lovit. Dokážete se bránit. Dokážete zabíjet. Dokážete se starat. A dokážete milovat. Nikdo nikdy neuměl to, co umí ona. Ona… dokázala lovit tak tiše, soustředěně a rychle. Nikdy nechtěla mít to, co lidé z měst a někdy i vesnic. Nechtěla být mezi lidmi, co nevědí, co je to opravdová láska. Starala se pouze o zvířata a dary matky přírody. Byla krásná, mladá a její pohyby byly pohyby predátora. Její soustředěné hnědé oči vždy poznaly, jakou rostlinu má před sebou. Lovkyně, která nikdy neviděla žádného člověka. Aspoň do té doby, dokud jednoho nemusela zachránit.

Procházela mezi stromy s lukem v ruce a toulcem s šípy na zádech. Jeden z šípů již měla jemně založen v tětivě a měla jej sklopený k zemi. Hnědýma očima prohledávala své okolí a tiše překročila jednu z padlých větví, kterou zlomila silná bouře z předchozí noci. Slyšela kapání vody někde v okolí a zpěv ranních ptáků. Měla odhodlání něco ulovit, a to co nejdříve. Zastavila se, zaposlouchala se více do svého okolí a přivřela své oči. Srnka. Věděla moc dobře, že v její blízkosti se nachází mladá srnka. Naklonila hlavu doprava a zvedla luk, aby mohla zamířit. K potůčku, u něhož se nacházela, přišla nevědoucí srnka, prahnoucí po kapce vody. Sklonila svou hlavu a začala pít. Dívka natáhla tětivu, namířila a rychlostí blesku střelila srnku přímo do krku. Nebohé zvíře sebou trhnulo a pomalu padalo k zemi. Dívka vyběhla ze svého úkrytu přímo k srnce a vytáhla při tom kovový nůž s dřevěnou úchytkou. Chytla vyděšenou srnu za hlavu a prořízla její krk jedním jediným pohybem, aby se už nemusela trápit. Bylo jí jedno, že se její ruce a šaty potřísnily krví. Ulovila zvíře, měla maso a kožešinu. To jí stačilo. Nahodila si mrtvé zvíře na ramena a rychle se vracela do svého domku, aby ji nevystopovalo nějaké hladové zvíře. Přeci jen to byla její potrava.