Panství - 3. díl

Jaguza se jedním skokem vysmýkl za opratě a pobídl koně k mírnému poklusu. Zastavily na nádvoří, kde se nacházelo dlouhé koryto. Koně ihned zabořili tlamy do životadárné tekutiny a snažili se co nejrychleji vyrovnat svůj pitný deficit. Fox nabídl Lauře opěrnou ruku a pomohl ji, se bez větších obtíží dostat na pevnou zem. Na panství vládl klid a přítmí, snad jen občasné vlčí zavití probudilo lesní atmosféru z ledabylé letargie. Jaguza pobídl koně a vjel do zpustlého nádvoří.

„Kde jsou všichni? Zeptala se překvapeně Laura a pátrala po zdejším okolí. A co si čekala? Snad ne uvítací ceremoniál,“ zalaškoval Fox a následně se přiklonil k jejím pochybnostem.

„Ovšem je zvláštní, že zde nikdo není, kdo nám vůbec otevřel bránu?“

Fox se nikdy moc nestaral o věci, kterým nerozuměl anebo nechtěl rozumět. Tato patřila mezi ně. Zvláštní je vše od chvíle, co vjeli do hvozdu. Upíři, kteří se je snažili obrat o jejich životy, byli o mnoho nebezpečnější, než prázdné nádvoří, před záhadným panstvím. Z útrob sídla se ozvaly hlasitě dopadávající kroky, jakoby někdo pokulhávala a přitom dopadal na jednu nohu. Ve dveřích se objevila postava oděná do hávu s kapucí. Látka mu zakrývala tvář. Klíče, jejž tajemná postava držela v ruce, se při každém kroku mírně otřásly a vydaly chřestivý zvuk. Fox s Laurou jen mlčky přihlíželi a vyčkávali. Zakrslá postava se zastavila. Ve vzduchu se mísil přiliv napětí s kapkou strachu. Místo bylo cítit příchutí mrtvolného rozkladu.

„Zdravím,“ prolomil mlčenlivost Fox. Hledáme přístřeší na dnešní noc a snad i trochu vody pro koně. Samozřejmě zaplatíme.“

Tvář skrytá ve stínu se mírně narovnala, tak že bylo možné zahlédnout zjizvenou tvář. „Ano zaplatíte,“ procedil velmi tiše mužík a signálně naznačil rukou, že mohou vstoupit. Fox s Laurou se na sebe podívali tápavými pohledy a ruku v ruce vstoupili do domu.