Kde by ses chtěl svlíkat?

Z vašich příběhů – Kde by ses chtěl svlíkat?
„Kdo mi to udělal!?“ ozvalo se ze záchodu srdceryvné zavytí. „Dano, ty mrcho!“
Stalo se to před mnoha lety. Tenkrát jsme se s našimi kamarády Karlem a Danou domluvili, že si po dlouhé době vyrazíme společně do města. Popijeme, zatancujeme si.
Ale jak to bývá, ne všechno vyjde tak, jak bychom si přáli. Náš syn si zvrtl kotník. A kdo s ním musel zůstat doma? Samozřejmě já, jeho matka. Chlapi se shodli, že když už jsme si to tak dlouho plánovali, bylo by škoda nic nepodniknout. A tak podnikli. Do města se vydali sami.
Já s Danou zůstala u nás doma.
Otevřely jsme si láhev a probíraly holčičí věci. Manželé se nám vrátili dost pozdě v noci a značně pod parou. Můj muž okamžitě zmizel do ložnice. Karel se rozhodl, že ještě zaleze do vany. Poslouchaly jsme, jak se cachtá a zpívá árie z Prodané nevěsty: „…a chalupu a chalupu dostane od chrrr chrrr chrrr.“
S Danou jsme se na sebe vyděšeně podívaly a letěly do koupelny. Karel se topí!
Netopil se. Usnul. Zařezával jako motorovka a neprobudilo ho ani naše několikeré dloubnutí.
Dana na mě mrkla. „Mám plán.“
Karel byl chlupatý jako opičák, od krku až po kotníky. Když Dana vzala do ruky žiletku, hned mi bylo jasné, co se bude dít. A samozřejmě jsem nadšeně souhlasila.
Chrápajícího Karla jsme oholily od bradavek až ke kolenům. Nechaly jsme mu jen elegantní „bolerko“ a slušivé „podkolenky“. Obzvlášť záležet jsme si daly na intimních partiích. Pro generaci XYZ jen podotýkám, že tehdy se muži holili maximálně tak na obličeji. Vše ostatní pouze v případech, že je navštívily filcky. I naše babi říkávala, a ta měla vždycky pravdu, že oholit se je lepší, než si frndu nebo pinďoura máčet v petroleji.
Se škodolibou radostí jsme se dívaly na Karla spinkajícího v chlupaté vodě. Napadlo mě, aby hned nezjistil, co se stalo, že tu vodu trochu pročistím. Zmákla jsem to sítem na mouku. Pak jsme mu dopustily trochu čisté, teplé vody a šly spát.
Ráno jsem se vzbudila jako první. Moje kroky vedly do koupelny, abych zjistila, jestli tam neleží zmrzlý Karel. Neležel. Jen vana se zbytky chlupů. Rychle jsem vše opláchla a šla chystat snídani. S úplně nevinným výrazem, ale s nechutně obrovskou nedočkavostí, až TO přijde.
Za chvíli vstal můj muž a pak i naše návštěva. Karel nám popřál dobré ráno a odkráčel na toaletu.
„Kdo mi to udělal!?“ ozvalo se ze záchodu srdceryvné zavytí. „Dano, ty mrcho!“
Karel se přiřítil do kuchyně. „To nemůžeš myslet vážně, cos mi to udělala!?“ obořil se na svou ženu.
Ta se na něj podívala s výrazem překvapeného, nevinného andílka. „Co jsem ti měla udělat, miláčku?“
Karel prstem ukázal na svůj rozkrok. „Můj pinďour! Vypadá jako chobot růžovýho slona! Bez jedinýho chlupu! Jak já teď budu vypadat? Copak se někde můžu svlíknout?“
Dana si podložila rukou bradu a zvedla obočí. „Nevím, co jste celou noc vyváděli, že je z tebe najednou růžovej Dumbo, a taky nevím, kde by ses jako chtěl svlíkat! Kde se chceš svlíkat?“
Karel zmlkl a uraženě se posadil k snídani. Můj muž mě propichoval očima a snažil se mi z očí vyčíst sebemenší náznak naší viny. Nedočkal se. Nikdy jsme se nepřiznaly.
Nic jsem neprozradila ani ve chvíli, když mi můj muž svěřil tajemství. Pro Karla by byla největší potupa, svléknout se před svou milenkou. Raději se s ní rozešel.
Já o milence nic netušila, ale myslím, že moje kamarádka Dana tenkrát moc dobře věděla, co dělá. Holka mazaná. Zdroj Facebook