Okolo nás Karel Poláček

Povídky

5

Tato fialkářka je přízrakem tajemné kletby českého písemnictví,
jež proměnila literáta v jakéhosi macaráta jeskynního, tvora bez uší
a očí. Neboť kdyby měl zdravé, civilní oči, nemohl by neviděti, že
zřídka nalezneme v očích fialkářky jímavý smutek; a sázím sto
dolarů proti jednomu zlámanému centíku, že nevede se spisovateli
literárních hovorů. Naopak: Ústa prodavačky fialek podobají se
tibetskému modlícímu mlýnku, jenž mele ustavičně zpěvavou frázi:
„Koupějí si ty krásný, voňavý fialky!“ Jímavý smutek? Nikoliv.
Jdete-li v neděli se svojí slečnou po promenádě, tu pobíhá za vámi
neodbytný spratek, který drze pokřikuje: „Kupte tý slečince fialky,
mladej pane!“
Ovšem psáti o takové fialkářce není dovoleno macarátu
jeskynnímu, který se domnívá, že všecko, co souvisí se skutečným
životem, by mohlo potřísniti jeho panenské písemnictví. Umínil si,
že fialkářka musí míti ve zraku jímavý smutek; ať vřeští báby na
ulici, jak chtějí.