TRAPAS NA BENZÍNCE

Auto mi zase hlásí, že je na čase navštívit benzínku. Sice nerada, nepatří to mezi moje oblíbené činnosti, ale jedu.
Natankuju u stojanu č. 3 a jdu zaplatit.
„Co si budete přát, mladá paní?“
„Trojku, prosím.“
Pán za kasou se velmi zeširoka usměje. „Opravdu?“
„No ano, stojím támhle,“ máchnu rukou směrem k autu.
„Já bych s váma jel rád, ale nesmím se odsud bohužel hnout.“
Aha, konečně mi to seplo. Rozhozená, s hořícíma ušima vyndavám kreditku z peněženky. Karta mi vypadne na zem, tak se pro ni bleskurychle shýbám a zadkem narazím do chlápka čekajícího za mnou.
Než stihnu vykoktat omluvu, dotyčný zašveholí:
„Jsem poctěn, ale neměli bychom s tím počkat, než se to tady aspoň trochu vylidní?“
Platím a se sklopenýma očima vybíhám od pultu. Chci být neviditelná.
Bohužel, někdo mi do cesty postavil regál.....Když trapasy, tak prostě pořádně kvalitní.....
Pro příště budu muset vybrat asi jinou benzínku - tohle se brzo jen tak nezapomene..... Zdroj Facebook - Hlavně se z toho ne - však vy víte.