Dream on IV. : Raelity can´t ruin dreams

Komunikace v managementu, velmi zajímavé přednášky a ještě zajímavější cvičení. Jak pro koho!... Estel si to rozhodně nemyslela. Někdo po ní chtěl, aby mluvila před lidmi, a bylo to tu zas, nebylo úniku. Až třetí týden přednášek se jí ovšem povedlo najít neprůstřelnou záminku k úniku z hodiny. Jelikož nastal čas pro domlouvání zkoušky z marketingu a docent Hán měl konzultace právě v hodinách komunikace, neměla vlastně na výběr. Estel se tedy omluvila ze cvičení, upravila se a zamířila do oblíbeného kabinetu. Zaklepala, počkala na pozvání, nakoukla dovnitř a zjistila, že docent má co dělat. Estel ho jen ujistila, že počká. Za okamžik vyprovodil kantor studenta z kanceláře a pozval Estel a usadil jí na židli u stolu. Estel ihned napadlo, jak dlouho jim tahle hra vydrží. „Ráda bych věděla, kdy máte v plánu vypsat zkoušky z marketingu, když už jsem s takovou pompou ukončila účetnictví, chtěla bych dokončit i další zkoušky.“ Docent si sednul naproti ní „Termíny budu vypisovat, nejdřív za dva týdny teď se mi zkoušet nechce.“
„To je od Vás pěkný, že se Vám nechce, ale já to chci mít za sebou, ale co s Vámi nadělám.“
„Vy jste mi zase slíbila, že mě budete informovat o tom, jak probíhají přípravy na výjezd na Moravu a stále nic nevím.“
„To, je hned druhý důvod, proč tu jsem. Mluvila jsem, nebo psala jsem si snad se všemi, co o tom plánu ví a rozhodli to kluci. Usoudili, že se radši nalejou tady, než aby za tím někam jezdili. Bohužel, budeme muset zůstat doma.“
„Tak to mě opravdu mrzí, chtěl jsem, abyste viděli nejen výsledný produkt, ale taky kde se víno rodí…“ Lóron se rozmluvil o vinicích a o pěstování vína. Estel ucítila triumf a v duchu se poplácala po zádech ´a už se vezeš´pomyslela si. Ze soukromých oslav jí vytrhla slova „… v létě můžeme jet jen my dva, kdo k tomu potřebuje svědky“. V tu ránu se Estel vymrštila ze židle, skočila Lóronovi na klín a políbila ho. Lóron se ovšem začal smát, Estel si uvědomila, co provedla a došlo jí, že to není ona, kdo se má poplácat po rameni. „Ty zmetku, takhle mě vyhodit z role, styď se!“ Lóron se zhluboka nadechl, aby zklidnil záchvat smíchu „Počkej, ty se styď, právě si sexuálně harašila s kantorem a ještě´s ho označila jako zmetka.“ Estel protočila oči v sloup. Lóron jí vrátil polibek. „Promiň, já musel! Ale můžeš si za to sama. Už jsem si zvykl na svůj klid a ty jsi mi jako průvan, nečekán, nezván, vtrhla do života a mně se to nečekaně líbí.“
„Tak průvan? A do konce nezván?? Já ti dám, že já tě s sebou vezmu na šipky s kamarádkama!“
„Dobře, beru zpět, ty nejsi průvan, ty jsi tropická bouře!“
„Mnohem lepší, ale ty šipky tě neminou. Chtějí se s tebou seznámit, neboj ani jedna není moje spolužačka, ty o tom nemají tušení.“
„Já nevím, jestli už je čas předhodit mě lvům, navíc jsem starší, a…“
„Tak a dost, už nechci slyšet tvojí výmluvu na věk. Lvů se nemusíš bát, zapadneš mezi nás, Billie s Lenkou jsou lesbičky, Bambi je bisexuální a momentálně chodí s o 10 let mladším klukem, a čistě hetero pár a ještě se starším chlapem se prostě hodí do party. Domluvím to na víkend, až bude Bambiin koloušek v Praze, jestli chceš, abys tam nebyl sám, ale pozor, je ještě mladší než já.“ Vychrlila Estel. „Co s tebou mám dělat?“ kroutil hlavou Lóron. „Stačí říct ´dobře, domluvíme se´a já to zařídím.“ Navrhla Estel. „Ne, mi neprojde?!“ zkusil to ještě Lóron.
Estel se zvedla k odchodu „Myslím, že už nemáme co konzultovat, je čas se vrátit na cvičení z komunikací.“ zakřenila se. „Jak zpátky na cvičení, kdybych věděl, že zdrháš z komunikací, tak tě vyhodím hned!“ hrozil Lóron
„Víš přece, jak moc nerada mluvím před lidmi, a jednomu takovýmu pokusu jsem teď utekla“
„Já vím, jak moc tě to trápí, ale od toho tu ty hodiny jsou, ty se potřebuješ rozmluvit.“
To už za sebou Estel přibuchovala dveře. Hned jak se vrátila do třídy, poslala svým kamarádkám zprávu, aby se dohádaly, kdy jim vyhovuje ten velký večer. Dámy se ihned pustily do vybírání data. Celí zbytek výuky Estel v kapse vibroval telefon, jak naskakovaly zprávy. Dohodly se na sobotním večeru, Estel doufala, že Lóron nemá jiný plán. Večer ještě před tréninkem mu volala, že dohodla ty šipky na sobotu, překvapivě Lóron nic nenamítal, jen žádal detailní charakteristiku všech zúčastněných. Estel mu přislíbila, že mu hned večer pošle tahák. Estel využila svojí výmluvnost, aby vykreslila svoje kamarády do detailů, vlastně na nich nenechala nit suchou. Chvilku potom co poslala svoje poznámky, jí přišla odpověď „To vypadá na originální partičku, snad mě nerozsápou.“ Estel pochválila jeho odhad, ovšem sama se děsila toho, co se bude dít.
Estel sešla se s Lóronem o chvíli dřív v kavárně aby mohli přijít do herny spolu. Už od vchodu viděla, že zábava je v plném proudu, Billie plísnila Bambi, protože asi opět přišla pozdě. Tomáš s Lenkou na sebe koulí očima. Estel tedy odvedla Lórona ke společnosti.
„Vážení tohle je Honza, važte si toho, byl to boj ho ukecat, aby sem přišel. Honey, tohle je moje fanouškovská rodinka.“ Estel představila každého zvlášť, včetně duchaplných detailů ve stylu Bribget Jones „Tohle je Kamila nebo spíš Billie, kdybys zapomněl, jak se jmenuje, můžeš si to přečíst na levém předloktí. Lenka, Billiina žena, nejtišší člen rodiny ale jak jde o společenské hry, nezkoušela bych jí vytočit. Bambi je náš expert přes…, no vlastně nemusíš vědět přes co. A konečně tohle je Tom, služebně i věkem nejmladší člen, teprve se učí jak mezi námi přežít, poslouchej ho, bude se ti to hodit.“ „Rád Vás všechny poznávám, doufám, že Vám nebude moc vadit, když vás porazím?!“ pravil Lórona vysypal svůj podíl drobných. Billie zavelela ke hře. Estel se ještě přivítala s „rodinou“ sama za sebe.
Hra mohla začít. Billie nahodila tradiční začáteční minimum, Bambi zaházela svým impozantní stylem – metnu šipkou a ona se někam zabodne - všechny tři šipky do dvojky, na Estel se jako normálně na začátek trhla, Lenka se pokusila o „Bambi style“ a byla úspěšnější než jeho tvůrkyně, Tom zaházel dost vysoko jako obvykle. Lóron vhodil všechny ze soustředění, když první dvě šipky zahodil do dvacítky a poslední neomylně do trojité jedničky. V tu ránu se rozplynulo impozantní tvrzení o porážkách. Hra plynula slušně, za neustálého překřikování „Hlídej si ho/jí!“. Když společnost odehrála dvě kola, zasedli ke stolu na kus řeči, Estel očekávala, že začne křížový výslech. Téma se stočilo k tanci a obnovení HIS 5. Lóron se nestačil divit, Estel vystupovala dokonce ve dvou skupinách. Hned potom se řeč obrátila k oběma školou povinným, Tom se radoval, jak mu hezky vyšel přestup na jinou školu a Estel lamentovala nad bakalářkou a nad nesplněnou zkouškou z marketingu. Lóron si nic nenechal líbit a začal o tom, že ho hrozně nebaví poslouchat hrozný bláboly studentů. Bavil celou společnost příběhy ze zkoušení. Billie připojila svoje oblíbené kolegy, jak nejsou schopni uposlechnout jednoduché povely. Bambi se začal věnovat Tomovi víc, než normálně holky akceptovaly a hned začali parodovat zvuky, které ty dva vydávali. Lóron chvíli vyděšeně zíral, pak se dal do smíchu „Vy jste tak romantický duše, mezi vámi se jeden nemůže divit, že romantický balíčky nejdou na odbyt. Prosím, omluvte mě, jdu na bar.“ Estel si poručila další Sylvánu.
„Takže?“ řekla si Estel o hodnocení. „Fakt si nekecala, když si říkala, že je ego-maniak, ale jinak, schvaluju“ potřásla hlavou Bambi. „No, je trochu divný tykat si s vysokoškolskym kantorem ale v pohodě.“ zkonstatoval Tom. Billie s Lenkou se shodly na tom, že se bude muset sžívat pomalu s naším humorem, ale jinak ho přijaly dobře. Estel sama dostala pěkných pár rejpanců do žeber. „Ty na něj civíš jak na svatej obrázekk, to nesmíš!“ poučovala Bambi. „Buďme rádi, že jen civí, a není v něm imrvére zakousnutá jako někdo!“ nenechala si ujít příležitost Billie. „To se jako vůbec nedotýkáte?“ pošťouchla Bambi. „Ale no tak, ani jeden z nás není, stavěný na chlubení se veřejnosti. Už to, že je někde venku se mnou, je zázrak.“ Bránila je Estel.
„Tak jste mě probrali?“ vrátil se Lóron. „Jen tak zlehka, celkovou analýzu osobnosti a verdikt dostanu zítra, to ovšem ty nikdy neuvidíš.“ Žertovala Estel. Vzala si své pití a dala si dobrý pozor, aby si jej vzala i s rukou svého doprovodu. „Pojďte, ještě dáme jednou kolo, ať si potvrdím svojí neporazitelnost.“ navrhl Tom. To se samozřejmě nikomu nelíbilo, nejvíc to asi nadzvedlo Billie, která rychlostí blesku vyhrála.
Aby byla výprava na šipky kompletní, neexistovalo, aby nešli do číny na polévku. Pro zhýčkaného Lórona to byl další kulturní šok. Když viděl prostředí malého bistra, zhrozil se, stejně jako Estel poprvé. Způsobně odmítl stravovat se v takových podmínkách a objednal si jen pití. Čímž dal Estel příležitost k poznámkám o snobismu. Tím strhla i ostatní ke vzpomínkám na Silvestrovskou párty a Juninu legendární neznalost. Když všichni dojedli a zaplatili, rozešli se každý na svou cestu.
Jen co se dostali z doslechu, Estel Lórona musela pochválit, jak si se smečkou poradil. „Měla jsi pravdu, tohle byl opravdu adrenalin, Billie a Bambi jsou opravdu perfektně sehrané, pokud jde o linčování.“ zhodnotil Lóron. „To´s nic nezažil, když jsem chodila od půlky listopadu na tréninky vysmátá jak lečo, a ty dvě chtěli vědět proč. To byl teprve linč.“ vysvětlila Estel. Ač už astronomické jaro klepalo na dveře, byla venku hrozná zima. Estel se choulila zabalená do bundy a jeho šály. Za celý večer jí chybělo jeho něžné, ochranářské obětí, slíbili si, že jako pár budou zatím jen v soukromí. Když došli do Lóronova bytu, Estel se vrhla k notebooku, aby zkontrolovala maily, jenže Lóron jí přibouchl prsty do počítače. „Takže ty jdeš ke mně, jen abys psala bakalářku? “ zeptal se. „Promiň, čekám na odpověď od jednoho cukráře.“ Estel se postavila naproti Lóronovi, položila mu ruce na hruď. On jí zamotal ruce do vlasů, přesně tak jak to milovala „Tolik jsi mi chyběla“ zašeptal a něžně jí políbil do vlasů. Přivinul Estel k sobě a nepouštěl jí.“Ty mě taky, hlavně když jsem musela poslouchat, jak hrozně neosobní jsme.“ řekla Estel a užívala si bezpečí náruče.
Estel ze sebe měla radost, konečně se mohla pochlubit svým úlovkem a ještě ani nesklidila přílišnou kritiku. Upřímně, kdo by necivěl na živoucí sen jak ne svatý obrázek. To ovšem Estel netušila, že jí čeká odplata.
V den kdy konečně splnila tolik vytouženou zkoušku z marketingu Estel vysedávala mezi přednáškami na parapetu okna, do kterého se právě opíralo sluníčko. Bylo to jedno z mála míst ve škole, kde se mohla schovat před obvyklým tlacháním spolužáků a číst. Ani vesnu jí nenapadlo, že se tu náhodou bude procházet Lóron. „Slečno, víte, že sezení na oknech je zakázáno školním řádem?“ zeptal se jí. „Ehm, ne do teď jsem to netušila. Ještě mě nenapadlo si ho přečíst.“ Odpověděla, aniž by zvedla oči od knížky. „V tom případě Vás očekávám v kabinetě, samozřejmě až dočtete kapitolu“ oznámil docent a odešel. Estel zůstala na okně snosem zabořeným v knížce.
Asi o půl hodiny později dorazila ke kabinetu, byla opravdu zvědavá na důvod pozvání v pracovní době. Zaklepala na dveře, které se ihned otevřely „Už jsem vás chtěl jít zkontrolovat, jestli jste z toho okna nevypadla, pojďte dál.“ přivítal jí profesor. Estel si nepamatovala, že by někdy viděla takhle poťouchlý úsměv na jeho tváři. Když se zavřely dveře Estel zjistila, v místnosti nejsou sami. V jedno z křesel seděl obtloustlý plešatý profesor se skleničkou v ruce a stejně přihlouplým výrazem na tváři jako Lóron. „Dobrý den, doktore Merahute, můžete mi nějak vysvětlit co se tu děje? Docent Hán mi to očividně nehodlá sdělit.“ Začala se vyptávat Estel. Už ho vlastně „Rozhodl jsem se představit tě svému příteli, i když už se vlastně znáte.“ odpověděl Lóron. „Navíc jsme objevili na baru tuhle nádhernou lahev Centenaria a nemohli jsme si ji nechat jen pro sebe.“ přidal se Merhaut, který zkušeně naléval třetí skleničku fantastického rumu. „Aha, takže tohle je odplata za ty šipky, minulí týden?“ dovtípila se Estel. „Tak nějak.“přitakal Lóron. „Dobře, to beru jako důvod.“ Řekla Estel a ujala se své skleničky a užívala si vůni skořice, hrozinek a vanilky. „Pánové ten rum jste opravdu našli jen tak na školním baru? Něco mi tu nehraje.“ vyzvídala. „No něco na tom bude, on prostě přišel s dodávkou na bar, nikdo se k němu nehlásil tak jsme se ho ujali.“ Tvrdil Lóron. „To je oficiální verze, pravdou je, že jsem tak nějak připsal lahev na objednávku a doufal, že si jí nikdo nevšimne.“ dodal Merhaut. „Očividně se vám to povedlo.“ zatleskala Estel. „Mimochodem jsem Mirek.“ Doplnil Merhaut a přiťukl si s Estel. „Došlo vám, že opíjíte studentku a vy sami pijete v pracovní době?“ musela si rýpnout Estel. „A tobě došlo, že si naprosto bezohledně svedla kantora?“ smál se Lóron. „O tom už jsme snad mluvili, jak to bylo s harašením, nebo ti snad vypověděla paměť?!“ odsekla na oko uraženě Estel. „Ale no tak nechte toho vy dva!“ přerušil je Marek „Všichni víme už od prosince, od testu z marketingu, že se mezi vámi něco děje.“ „Tehdy mě nenapadlo, že bych mohla mít šanci, to jsem byla jen hrozně drzá.“ohradila se Estel. „A já tehdy jen zíral, co si to ta holka dovoluje. Souhlasil Lóron. „Jo, jasně, a mrkal si na ní, protože ti něco spadlo do oka.“ Mlel si svou Marek. „To jsem nemohl být já, při vyučování zásadně neflirtuju, to bys už mohl vědět.“ stál si Lóron za svým. „To by stačilo vy dva! Okradli jste školu o rum tak se u něj snad nebudete hádat.“ Utnula Estel počínající hádku. „A sakra tys nekecal když´s tvrdil, že si umí dupnout.“ Prohodil uznale doktor Merhaut. „Vídíš?! Měl jsem pravdu, že není taková slepice jako ty ostatní na škole, má budoucnost, když jí takhle vidím, nechtěl bych být jejím zaměstnancem. Přisadil Lóron. „Asi to s ní nebude žádnej med“ podotkl doktor.“ A to´s neviděl, jak poctivě píše deníky z vína a organizuje za mě mimořádná zasedání vinného stolu a to nemluvím o podkladech k dortům a k cukroví… ona sbírá i feedbacky!“ chlubil se Lóron. „Takže perfekcionalistka, hmm…“ přikyvoval Marek. „Hej, ONA sedí přímo tady!“ ozvala se opět důrazně Estel a významně založila ruce na prsa, na znamení nesouhlasu. „Přece se nebudeš vztekat.“ Udobřoval si jí Lóron „Vždyť to byla samá chvála.“ „Nechte si ten rozbor osobnosti, až tu nebudu.“
U třetí skleničky Estel došlo, že už má dávno po přednáškách a že by měla být už dávno doma. „Je mi líto, ale musím vás tu nechat, už takhle přijdu na trénink se zpožděním a ještě mám naváto.“ Řekla a zvedla se k odchodu. Lóron jí šel vyprovodit ze školy. „Tak jak se ti zamlouvá být ta zkoumaná?“ zeptal se nevinně Lóron. „ Nic co bych nepřežila.“ odtušila Estel „Myslíš, že jsem prošla?“ „Dovolím si tvrdit, že si obstála na výbornou, ale podrobný profil ty nikdy neuvidíš.“ Zopakoval Lóron Estelinu frázy. „Co jsem taky mohla čekat?“ zašklebila se Estel a objala ho na rozloučenou. Lóron jí políbil do vlasů a nechal jí odejít.