Maminčina láska k dítěti.

Toho dne jsem poprvé pochopil… že i moje maminka někdy neříkala pravdu.
Bylo mi dvanáct a moc jsem si přál jet se spolužáky na školní výlet. Nebyl drahý, ale dobře jsem věděl, že doma máme stále málo peněz. Přesto jsem se odhodlal a maminku poprosil.
Usmála se na mě jemně a řekla:
— Samozřejmě, miláčku.
Viděl jsem, jak si do kabelky schovala nákupní seznam, a myslel jsem, že na mou prosbu zapomene mezi všemi starostmi, které měla.
Ale o dva dny později mi podala peníze — pečlivě zabalené v malém lístku s mým jménem. Řekla, že „je poslala známá“.
Jenže já… jsem všechno viděl.
Viděl jsem, jak vytáhla bankovku z peněženky — tu, kterou si odkládala na cestu do práce na celý měsíc.
Viděl jsem, jak pak celé týdny chodila do práce pěšky — potichu, bez jakéhokoli vysvětlení.
A tehdy mi došlo: maminky někdy také lžou… ale jen proto, aby jejich děti cítily klid a štěstí, i když jim samotným srdce bolí. Skutečná mateřská láska se neměří tím, co dává… ale tím, čeho se vzdává kvůli svému dítěti.
Zdroj Eacebook