Nevzdávej to 7. část

Jednoho rána, pár dní po přijímačkách přišla další zpráva. Nervozitou jsem nemohla dospat. Běžela jsem k počítači a celá nedočkavá kontrolovala stránky gymnázia, kam jsem se tak moc chtěla dostat. V duchu jsem si říkala, že tam výsledky určitě ještě nebudou. Byly tam. Psychicky jsem se připravovala na to, že mě určitě nepřijali. Jak by taky mohli. Pomalu jsem rozklikla svou skupinu. Byla jsem mezi přijatými. Takové štěstí! A ještě větší radost nastala, když jsem zjistila, že přijali i Julii. Hned jsem jí musela napsat, že naše společné sezení v jedné lavici už není jen sen. Obě jsem se tak radovaly, jak ještě nikdy. Své nadšení jsem ihned sdílela i s Filipem. Myslela jsem si, že nebude nijak rád, jelikož nejdu na školu do stejného města jako on. Další skvělá zpráva. Filip byl taky rád, že jsem se dostala, tam, kam jsem chtěla. Ivča se naštěstí taky dostala na školu, kam chtěla, takže jsme byly spokojené. S klidem jsem si řekla, že všechny nervy, které jsem kvůli škole měla, byly zbytečné. Konečně mi začalo štěstí přát.