Povídky
Smrt. Každý si jí představuje jinak. To je zcela pochopitelné, ale to, co opravdu nechápala, je fakt, že její představa o smrti se zcela vymyká více či méně běžným normám. Její jméno je Effie a žije v Prvním kraji. Nikdy neokusila, co je to chudoba. To slovo, jako kdyby...
Jdu sama noční krajinou. V hlavě mi víří myšlenky. Představuji si virtuální kvítek. Každou sekundu je tento květ víc a víc nahý. Má otázka však není klasická, jako u většiny dívek, ale odpovědi se neliší. Ano, ne. Jsem však natolik zaměstnaná myšlenkami, že zapomínám, c...
Ticho jindy tak poklidné vesnice protíná nepřirozeně vysoký výkřik.Zastavím se uprostřed silnice.Zděšeně hledím na prudce brzdící mercedes po mé levici.A pak... pak už jen tma. Dlouhá, černočerná tma...Cítím, jak přicházím k sobě. Omámená několika dr...
Jdu sama půlnoční krajinou. Vše živé i neživé už dávno spí. V tento čas se i pouliční lampy ukládají ke spánku. Chtěla bych být pouliční lampa? Celý život stát na jednom místě a nepoznat svět. Na samém počátku dne usínat a když Slunce odplouvá do říše snů strážit no...
Stalo se to přesně před dvaadvaceti lety. Tehdy mi bylo teprve sedm let. Ale den, kdy zaživa upálili mojí starší sestru Katrinu, si pamatuji, jako by to bylo včera… Kvůli chorobě, která postihla matku v době těhotenství, se Katrina narodila slepá. Nestalo se jí ...
„Lásko?“ zašeptala jsem mu do vlasů v okamžik, kdy jsme se mazlili a líbali v posteli.„Ano?“ pousmál se a jemně se dotkl mé tváře.„Můžeš se, prosím, posadit na tu židli?“ poprosila jsem ho.Pozvedl obočí, nic však neřekl a přesunul se na ní.Přešla jsem mí...
Vlak měl zpoždění. Stála jsem tam, na nádraží, a celá se třásla. V břiše jsem měla takový ten pocit, co se asi bude dít.Vlak zatroubil. Blížil se.Zastavil přede mnou.Srdce mi zaplesalo, když jsem ho uviděla.Oči mu bloudily davem, než mě zahlédl. Pozn...
Zamilovala jsem se do ,, kluka s lukem v ruce " a divím se zasazuje s blbkou jako sem například já sama. Když mu napíšu rozbuší se mi srdce na 120 za minutu a zářím víc než hvězda. V te chvíli jsem víc. A popravdě mi chybí. :).............................. ....
Byl pátek 14. Února. 22:30 Svatý Valentýn.Tu noc přijeli domů neobvykle pozdě. Velmi dlouho a pečlivě plánovali, že romanticky oslaví svátek svatého Valentýna, avšak zrovna dnes se zasekly v práci o pár hodin déle. On pracoval jako požárník, Ona dělala manažerku jed...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva