
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
Dubnové počasí těchto dnů dávalo za pravdu názvu Aprílové počasí. Chvíli svítilo studené sluníčko, chvíli se snesly spršky ledového deště.Pepa Vostrý, penzionovaný policajt a trafikant v jedné osobě zapnul v kamrlíku, který nazýval kanceláří kamínka a začal na prode...
|
Linda Váňová |
|
Cestou potkáváme dva evidentně dost utlumené pacienty, jak se šourají v županech po chodbách. Za nimi stojí starší pár, nejspíš otec a matka některého z pacientů, objímají se se slzami v očích a vypadají unaveně a utrápeně. Napadlo mě, že se třeba právě dozvěděli,...
|
Linda Váňová |
|
Slíbila mu srdce, svou duši i své tělo. Slíbila mu, že až zítra příjde, tak už zůstane navždy. Slíbila mu, že se mu odevzdá. Slíbila mu, že minulost hodí za hlavu. Slíbila mu, že až ho příště chytne za ruku, už ho nepustí. Ještě mezi dveřmi ho objala a obdarovala tím ne...
|
Linda Váňová |
|
Lidé si mezi sebou hledají nové přátele a nové milence a pak často doplácej na to, že přezírají jejich chyby a nedostatky a promíjí jim všechny drobné prohřešky… Starý známý nikdy nekončící příběh. Pak se jednoho dne vzbudí a zjistí, že si nechají klidně i naplivat do o...
|
Linda Váňová |
|
Jednoho dne se probudil a s klidem a jistotou pohlédl na svůj den, a i když mu nic jiného než pár lékařských sezení, vyrábění svíček a krátkých procházek po areálu, nesliboval, namísto zloby, vzteku a nenávisti, pociťoval k mřížím za jeho okny vděk a něhu… snad i lásku....
Sněhové vločky se divoce točily díky silnému větru a narážely do všeho, včetně jedné dívky, která se procházela noční krajinou. Její dech tvořil páru před jejími ústy a nohama se bořila do hustého sněhu. Hlavu skloněnou k zemi a zadržovala slzy, které se okamžitě měnily...
„Prosím, prosím, Trisho.“ Zamumlala dívka a pomalu procházela lesem, do kterého před chvílí vstoupila, aby chránila sebe a i svou kamarádku. „No tak, Trish.“ Větev pod ní rupla, ale pokračovala v cestě dál. Trisha se nemohla dostat daleko, vzhledem k jejímu zranění, kte...
Byla chladná zářijová noc roku 1944. Skupina vojáků seděla v transportním letounu C-47 Skytrain a očekávala to, co se nevyhnutelně blížilo. Byli jen malou skupinkou z celkového počtu asi 45‘000 vojáků, kteří byli stejně jako oni odloučeni od rodin a dětí. Jejich velite...
|
Vrána |
|
Pokračovali jsme začali jsme se hladit všude... Potom mě namasírovala a po chvíli se můj ocas zase zmátořil. Zvedla se a jemně mi ho pohonila a natáhla mi šprcku. Já jsem na postel položil ručník, aby se nezničilo prostěradlo. Položil jsem Barušku na postel hladil ji za...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc