Povídky
Kopytník evropský Prosím, prosím, než bude konec hodiny, řekněte nám ještě nějakou zajímavost z přírody. No, dobrá, probíráme stanovištní rostliny, které slouží k fytoindikaci, jako součásti určení s mnoha dalšími hledisky, lesních typů, v lesnické typologii. ...
Na zaprášené podlaze ležela vrstva střepů z rozbitých lahví vodky. Tiše jsem zíral na tu zem a přál si, aby mě pohltila. Se vším všudy. Byl bych někde jinde-pryč od tohohle pitomýho života, od celý tý svý ztracený existence. Mohl bych utéct od všech starostí, nechat se ...
Asi hned na začátek bych měl poznamenat že nejsem gay. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, že bych měl něco s klukem ani mě to nijak nevzrušovalo. Mám rád sex a rád zkouším spoustu věcí, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo.Stalo se toto:Jel jsem jednou na pře...
Je krásné jarní odpoledne. Po ulicích se procházý lidé a užívají si začínajícího jara. V parcích se to jen hemží zamilovanýmy páry. Jeden z nich je i náš pár-Takashi a Hanako. Procházejí se pod kvetoucímy šeříky a nasávají vůni jara které se pomalu vkrádá do parku a na ...
Deštivý páteční večer, takový, kdy se nechce nic dělat. Akorát zalézt do postele a koukat na nějaký film. Takashi volá Hanako, zdali se jí nechce něco podniknout. Ta souhlasí. Takashi, mladý středoškolák s kudrnatými dlouhými blond vlasy, běhá po pokoji a hledá co na se...
Honem, honem, honem! Utíkám dál a dál a nevnímám, co se děje okolo mě. Cítím jen zběsilý tlukot svého srdce. Tluče tak silně, že mi málem vyskočí z hrudi. Trochu jako těm kresleným postavičkám typu Toma a Jerryho. Nezastvauji se, abych nabral energii, jediné, na co ...
Meč v kameniArtuš měl všechny rodiče po smrti a proud řeky ho zavál k pastevci Ectorovi,Ector trénoval svého syna Kaye a Artuše.Merlin jako duch přišel k Ectorovi a do ucha zašeptal.JE ČAS.Ector se zalek a řekl že je Artuš moc mladý na to aby se dozvěděl pravdu,ale ...
Tenhle den nestál ze nic. Ráno byl slejvák, pršelo a byla mlha. Nad celým městem se vznášel deštivý opar. Kdykoli jsem se podíval z okna, deprimovalo mě to. Měl jsem chuť něco psát, jako vždycky při tohle počasí. Možná báseň, možná. Prší prší, jen se leje......
Uviděla jsem ho postávat za rohem. Srdce se mi rozbušilo a já jsem zpomalila ve kroku. Vnímala jsem bizarnost celé téhle situace. Myslím, že ani neví, jak se jmenuji, a i kdyby to věděl, bylo by mu to nejspíš jedno. Podlomila se mi kolena. Musela jsem se opřít o budovu ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva