POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
"Kdyby." To slovo má tak hořkou příchuť. Skrývá v sobě příslib a naději, stejně jako marnost a pokušení. "Kdyby." Tak to vždy začíná. Stejně tak v mém případě. Byla jsem šťastně zamilovaná a spokojená se svým životem, než se mi do duše vplížilo to slovo, kte...
Unnablee |
|
Psal se pátek třináctého léta páně 2012. Od počátku věku je toto datum lidskou společností považováno za nešťastný den plný špatných zpráv a dějů. Pro mne však ne, jelikož po návštěvě svého přítele mě napadlo sepsat tento romám. Přítel ke mně přišel asi v 9:00 hodin...
Tóra zakazuje židovskému králi tři věci – přespříliš majetku, konía žen (
Bylo jedno město v Hollywoodo a tam blízko řrky Afrientezk,bydlel vzdělaný detektiv který se jmenoval Mourrrrek.Jednoho den se Mourrrek šel projít ve svém drahoceném detektivském kabátu, když v tom uviděl jednu starou paní jak jí jeden muž krade kabelku.Doběhne za paní ...
Zuppidu |
|
Ráno jsem se probudila a porozhlédla se. Malý pokoj, který jsem měla sama pro sebe, protože u mě nikdo být nechtěl, mi vyhovoval. Železná postel, s otrhaným povlečením bez prostěradla a vedle ní velká poloprázdná skříň zaplňovali půlku místnosti. Jedno velké okno ...
Lu§y |
|
Vždycky toužil vidět místo , kde začíná a končí duha. Připomíná mu cukrovou vatu z dětství – ta lehkost, sladkost a na nebi volnost. Má pocit, že jde sto let, dvě stě let.. botičky má prošoupané. Nohy ho bolí, sto let nepil a sto let nejedl.. Existuje místo kde začíná a...
Maikeru |
|
Znáte ten pocit, kdy se snažíte zhypnotizovat hodiny, aby čas na chvíli zpomalil? Tak to zkouším dneska celej den, ale pátá se neúprosně blíží. 16:53 sakra už je to tady. Proč jsem si musel vybrat zrovna dnešek. Proč sakra! Ale přece nejsem srab, abych tohle nezvládl. D...
Kam jdou ti všichni osamělí lidé?Je tma. Úplná. Všechny okna jsou zastřená, veškerá světla zhasnutá. Ani pouliční lampy nevydávají svou tlumenou, nazelenalou záři a nesyčí. Nastává zatemnění.Zatemnit město, aby ho nenašla bombardovací letadla. Ani měsíc mi n...
kler-wonder.blog.cz |
|
Ulice už utichly a světla zhasla. Vítr si hraje s listím stromů a alespoň šuměním dodává na pocitu, že tu kolem mě něco je. Problikává nade mnou stará lampa a já do rytmu toho blikání chodím sem a tam. Nechápavě čekám, rozhlížím se a bundu si tisknu blíž k tělu. Dopínám...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc