Berlínský zápisník Dora Kaprálová

26. 3. 2013
Berlínem koluje takový vtip. Jaro samozřejmě přijde, přijde; ale až
po Silvestru. V sobotním vlaku Berlín–Strmilov (nejprve EuroCity,
pak rychlík a nakonec osobáček) vymyslela E. taky vtip. Jaký je rozdíl
mezi Berlínem a Strmilovem? Žádný. Obě místa leží pod sněhem
a nikdy tomu nebude jinak.
Všímám si zde na vsi, že jihočeští domorodci jsou za stálého sněžení
a mrazivého povětří ještě zamlklejší než obyčejně. Jen místní
alkoholik pan V. číhal dnes po poledni za potravinami Olga, aby mi
řekl pár sprostých vět. „Roztáhneš nohy a hups na seno / kamarád
taky rád / kurva kurva na stáří, chemoška tě vozáří.“ Ale neměl
čepici. „Nemáte čepici,“ řekla jsem mu přísně a on zase stejně rychle
zalezl.
Jinak se v této krásné vsi, kde se musí a nesmí žít, podobně jako
ve městech B. a B., příliš mnoho za čtyři měsíce nestalo. Jen evangelický farář prchnul ze své farnosti k vojákům. Maminka ho potkala náhodou na nádraží v Telči, na sobě měl vojenskou čepku, brašnu a maminka se chlubila, jak ho přesně odhadla: „Nepoznala jsem
zpočátku, kdo to je, jen mě napadlo, že je to muž, co je vojákem,
i když by měl být farářem. Zeptala jsem se: Promiňte, nejste náhodou
farářem? A on zrudl jako pravý farář, přiznal se ke všemu,
že slouží u vojáků, ale do války ho zatím nepošlou, protože není
ostřílený. Kdepak ten a ostřílený! S knoflíkovou tváří a příliš dobrosrdečnýma očima. Taky,“ říkala m., „si četl na nádraží Bibli, a to ho v mých očích usvědčilo!“
Ve vlaku Berlín–Strmilov, mezi Planou nad Lužnicí a Veselím,
přistoupil do kupé po sedmihodinové jízdě průvodčí. Také jeho tvář
byla knoflíková. A tento knoflíček se nás ptá, jedete až do Veselí?
Ano, odpovíme a jsme samy veselé, že nás pan průvodčí tak laskavě
oslovil. A nejen oslovil, vrátil se před Soběslaví a donesl dětem plný
sáček bonbonů Haribo Smiling-Balla. Děti jásaly. Pak ze své pracovní
brašny vytáhnul malinkou reprodukci obrazu E. Neumanna
z roku 1913. Svatý Cyril a svatý Metoděj. Vzadu na obrázku stála
tato přímluvná modlitba: Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila
a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem. Dej, ať
i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky. Amen.
Poděkovala jsem i za holčičky, ve Veselí nedal věrozvěst jinak,
než že nám ještě odnese těžký kufr na peron, mávaly jsme s pusama
plnýma Haribo Smiling-Balla. Štěstí je jednoduchá věta popsaná
složitým souvětím. Wittgenstein. Ne. Kaprálová.
Bonbony měly chemicky-metafyzickou příchuť, ještě teď mě
svědí pod jazykem.
Jinak se tedy v obci S. nestalo nic. Až na zmíněný odchod
evangelického faráře a nucený odchod předčasně penzionovaného
katolického faráře, co trpěl depresemi. (Ukryli ho v klášteře.)
Svým chováním si za tři roky popudil všechny ovečky, poslední rok
už ani neměl při mši ministranty a kázal pěti důchodcům obvykle
o tom, jak škodlivé je tancovat na místní diskotéce v kulturáku. Ale
k jeho nejslavnějšímu vystoupení patřilo loňské velikonoční kázání.
Přišel, pět minut mlčel, věrní bratři a sestry pokašlávali, botama
šoupali po zemi, ale on nic. A pak řekl jen: „Perly sviním házet.
Amen.“ A hříšníci se rozešli.
Tuto neděli přišel do farnosti nový mladý farář, Polák. Na Poláka
mluví výborně česky, šlo šeptandou vsí. Kostel byl narvaný, přes padesát lidí. Inu, každá změna zavání vzrušením. A i když je to Polák, je koneckonců též křesťanem, katolíkem, nakonec katolickým knězem.
Velikonoce se blíží. Malujeme s dětmi vajíčka. Jsou barevná, aby
byla hezky vidět ve sněhu; i mé děti jsou barevné, strakaté a věčně
umouněné.
Na evangeliu svatého Cyrila a Metoděje se mi opravdu líbí, že ho
hlásali slovanským jazykem. Tímto jazykem, v degradované podobě,
přeji nyní polskému faráři, aby mu jeho optimismus a světlo
vydržely v obci S. co nejdéle, aby se nezaleknul lehce dusivé xenofobie,
která se vznáší nad vylidněným krámem drobného a lekavého
vietnamského prodavače, kolem domu pěstounské rodiny s cikáňaty
či před nejnovější náplavou, totiž rodinou, o níž jde vsí sugestivní
šeptanda, že jsou to zloději. A teď už spát. V obci S. odbíjí desátá.