Ignát Herrmann Z pražských zákoutí

Proč pan Tadeáš Bezinka
chodí oholen a ostříhán
Podskalská historka
(Psáno v červnu 1886 pro „Národní Listy“)

I.
Klubu „Veselých pijavic“, scházejících se denně v pivnici u Taránka, připraveno bylo jednoho večera pondělního neočekávané překvapení. Toho dne právě o osmé hodině večerní vstoupil jednatel a domácí správce klubu, pan Tadeáš Bezinka, do místností klubových, a rázem umlkl hlasitý hovor a smích a oči všech upřely se na hosta, a ústa – také skoro všech – otevřela se do kořán. Ale toto ticho a vyvalení očí shromážděných „Veselých pijavic“ trvalo jen okamžik, načež zahřměl jizbou hřmotný řehot a „Pijavice“ volaly jako jedněmi ústy:
„Tádo, Tadýsku, jsi to ty!?“
A pak hřměly ze shromáždění jednotlivé výkřiky:
„Tádo! Kam jsi dal vlasy?!“
„Tadýsku! Komu jsi prodal bradu?!“
„Bezinko! Kdo tě to skalpoval??“
Pan Tadeáš Bezinka postál chvilenku nepohnut na prahu v patrných rozpacích, mžouraje po shromáždění a upevňuje na nose skřipec se šedivými skly, jenž mu stále sklouzal, jako by nebyl dosud uvyklý seděti na vyčnívající části hladkého obličeje jednatele a domácího správce klubovních místností. A když se pan Tadeáš rozkročil, aby usedl mezi soudruhy, znova se ozval nevázaný řehot: „Koukejte, Tadýsek učí jezdit cvikr! Tadýsek si dal zasklít oči!“
Konečně se pan Bezinka vzpamatoval, odkašlal si, jako by nabíral k delší řeči, a potom, tváře se nenuceně, pronesl hlasem, který se snažil býti zcela lhostejným:
„Vám se to směje, pijavice, ale to horko! Vždyť bylo dnes šestatřicet stupňů, kdopak to vydrží! Shodil jsem to všecko, abych si ulevil – a vy tropíte, jako bych byl stažen!“
A potom se obrátil ke sklepníku, jenž tu zevloval u kamen a také se zubil: „No, Vincíku, nestůj a dones pivo – leknu!“
A vytáhnuv z pravé kapsy haleny batistový šátek s pestrým okrajem, kousek to zcela moderní, jakých získal předevčírem šest v módním závodě Chválově, otřel rozpačitě čelo, na němž stály krůpěje potu, pověsil svůj „helgoland“ na hřeb, postavil hůlku do kouta a přisedl k Veselým pijavicím, kteréž dnes měly hojnost velevítané látky ke špatným vtipům, vztahujícím se veskrze k holé hlavě a k oholené tváři Bezinkově. Věru bylo těch špatných vtipů taky na litry, jako dobrého piva Taránkova, ale co by jich teprve bylo bývalo, kdyby se Veselé pijavice byly dověděly pravé příčiny, proč je Tadeáš Bezinka oholen a ostříhán! Ano, ano…!