Trojí křtiny

Neměl co ztratit. Tím se mu otevírala náruč světa dokořán. Plně tohoto privilegia využíval.
"Dobré jitro. Dnes vám to ale sluší paní Hanáková."
Hned po ránu zaútočil na první dosud nedobytou kořist. Mírně oplácaná čtyřicátnice se před mladým domácím učitelem zarděla jako pivoňka.
"Ale prosím tě."
Špitla rozpačitě hláskem 16leté dívenky.
Věděl, že u starších žen nesmí otálet, musí popadnout za pačesy rozkolísané sebevědomí a udeřit.
"Už vám někdo řekl, jak máte krásné oči?"
Přistoupil těsně k zmatené ženě, hypnotizoval jí pohledem a zároveň ji chytl za ruku. Jak předpokládal, neucukla. Velké povzbuzení. Sklonil se a políbil jí na ústa, plná, vláčná, nejistá. Žádná obrana. Jazykem si proklestil cestu dovnitř. Zachvěla se rozkoší. Věděl, že má vyhráno. Spěšně zamknul dveře a rozepnul jí halenku. Trochu zaváhala, pozdě si uvědomila jeho záměr a neomalenost. Rukou jí zajel pod sukni a připravoval půdu pro zasetí. Zásadně si u vdaných paniček a zadaných slečen nedával nejmenší pozor, naopak s požitkem vítěze osíval a vzápětí mizel. O potomstvo nechal pečovat paroháče. Zrychleně dýchala a dostávala se do milostného tranzu. Rozepnul si kalhoty a vzal si jí celou. Vykřikla a zazmítala se v orgastické křeči, stačilo pár pohybů, aby dokonal, co započal. V ovzduší visela těžká erotika i ostych po probuzení se z vytržení. Spěšně se oba oblékli, nepodívali se do očí a spěchali každý po svém. Večer mu ale na dveře zaškrábaly drápky postarší rozmlsané kočičky. Vtáhl šelmičku dovnitř a náruživě se pomilovali.
Po týdnu byl syt domácí paní a začal se poohlížet po novém dobrodružství. Zachytil nervózní pohled mladičké služtičky a čerstvá míza se mu v těle opět rozproudila. Bála se ho, strašně se bála jeho a paní, zároveň však až omdlévala zamilovaným štěstím, když se nacházel poblíž. Dopřál jí čas, s pocitem Robina Hooda, který straní chudým jí udělil královské privilegium uctivého dvoření. Zprvu letmé pohledy, kradmé úsměvy, náhodné doteky, které rozechvívaly čisté city mladinké dívky. Pomalu si zvykala a strach překonávala touha. Byla vtahována vírem smyslnosti a milostné zkušnosti, kterou okolo sebe šířil. Nebyla však sama. Statkářova dcerka, rok vdaná, která občas jezdila k rodičům se do něho také zamilovala. On však, snad ze stavovské sounáležitosti, upřednostnil služtičku. Věděl, že se s ní život mazat nebude a proto si dal na milování, které zákonitě uzrálo až k fyzickému naplnění, velice záležet. Připravil jí lůžko poseté květinami, dopřál jí prvního orgasmu a odnesl si jako trofej její panenství. Byla jen otázka času, kdy objeví její krásu starý mlsný oplzlý statkář. Až si jí vyžádá, ona bude mít navrch krásnou zkušeností, bude moci porovnat a on jí ve vzpomínce zůstane první a nejlepší.
Panskou dcerku si podal jak děvku. Dal jí pocítit nadřazenost, nechal jí prosit o soulož a pohrál si s její hrdostí jak kočka s myší. Nešťastná pokořená fiflena však neunesla hrubší milostné zacházení a vyhrožovala prozrazením. Vždycky se našla v jeho životě hysterka, před kterou musel utéct. Sebral si své drobné hmotné statky a pod záminkou rodinných záležitostí odcestoval beze stopy. Ztratil se ve světě. Zůstaly po něm jen vzpomínky. Do roka se na Hanákově panství slavily troje křtiny.