„Pověz nám pohádku!“Zvedla jsem pohled od piána a otočila se na svoje dva mladší bratry. Už byly v nočních košilích a ten nejmladší svíral plyšového medvídka, kterému odpadávalo jedno oko v podobě knoflíku.Dívali se na mě psími pohledy, kterým nešlo říct ne....
Jste nemozni vojebAni zkurveni simulantsky deti pisete sem ty svoje bloy povidky atd ......... A vubec si nevsimate ze majil/ka teto stranky toho vyuziva jo a mimochodem napisu sem i tu svoji prihodu:Jednou to bylo v 4 tride prisela k do tridy holk jmenem Dasa ihned...
Jen co sluneční paprsky dopadnou na orosená stébla trávy, už vylétám ze svého hnízda a vydávám se za potravou. Celý den sháním to nejlepší, co jen lze, abychom se já a moje rodina měli dobře. To je pro mě to nejdůležitější. Naše hnízdo je umístěno pod otvorem, jímž ...
Na horní plošinu jsme vyšplhaly téměř současně. Občas byly schody dost rozbité a musely jsme si vzájemně pomáhat. Tady nahoře je nádherně, jsme chráněny i před větrem. Skála je dost rozlehlá a táhne se ještě kousek do výšky, což nám zajišťuje závětří. Ale zatoužila jsem...
'Tak jo, každej není stejnej...' řekla a vykročila vstříct tomu hrobovýmu tichu v místnosti, kterou zaplňovala stovka lidí. Nemůže říct, že je něco víc, že umí něco víc, ale, jak už jednou řekla, každej není stejnej, třeba ona... Třeba. Stoupla si dozadu do místnosti a ...
Sledovala jsem, jak strážce vytáhnul bič, přistoupil blíže ke chlapci u sloupu a pak jej prudce udeřil. Když bič rychle, silně a tvrdě dopadl na chlapcova záda, slyšela jsem výkřik. Nedošlo by mi, že to byl můj vlastní výkřik, kdybych si nedala ruku před otevřená ústa. ...
Byli jednou tři bratři a sestra.Každý byl úplně jiný.Jeden bratr, Richard, byl zabiják draků a jiných mírumilovných příšer, která měli lidé rádi, ale to mu bylo jedno.Druhý, Arkanis, byl naopak pěstitel obřích červů. Byl to pohodový chlapík, až na jeden menš...
Jistý bráhman měl syna a tento syn mu řekl: „Dáváš toto všechno nejrůznějším lidem. Komu dáš mě, ke komu mě pošleš?“ Otec odvětil: „Jdi pryč, to mě nezajímá.“Chlapec se však několikrát vrátil a otce to rozhněvalo. Řekl: „Pošlu tě Smrti.“ – a poněvadž byl bráhman...
Byl to jen další nudný večer. Seděla jsem u svého psacího stolu a dělala si úkoly. V pokoji byla tma, kromě mého osvíceného stolu a doma nikdo nebyl. Byly prázdniny. Začátek prázdnin, ale já si dělala úkoly no… protože… upřímně jsem neměla co dělat. Nebyla jsem pozvaná ...