Hetéry a jejich svět Alkifrón

37. Thais Thettale
Nebyla bych si nikdy pomyslila, že dojde z tak důvěrné známosti
mezi mnou a Euxippou k nějaké roztržce. Ze všeho ostatního,
v čem jsem jí prospěla po jejím příchodu ze Samu, nic jí nevyčítám.
Ale když mi nabízel Pamfilos peníze, však ty o tom také víš, kolik
toho bylo, odmítla jsem ho, poněvadž se zdálo, že měl kdysi poměr
s ní. Ona však se mi za to krásně odměnila, chtějíc se zavděčiti té
prazatracené Megaře! K té jsem měla už dávno nedůvěru, kvůli
Stratonovi; že tedy Euxippe jedná tak neočekávaně a pomlouvá
mne, toho jsem se ani nenadála.
Byly dožínky a my jsme se přirozeně všechny účastnily celonoční
slavnosti. A musila jsem se diviti drzosti Euxippině. Nejprve
se s Megarou pořehtávala a dělala špičaté poznámky, dávajíc tak
najevo své nepřátelské smýšlení, potom zpívala docela nepokrytě
písničky mířící na milence, jenž si mne už nevšímá.
To mne tak příliš netrápilo. Ale ona zašla ve své nestoudnosti
tak daleko, že vtipkovala o mém líčidle a červené barvě! Tak se mi
zdálo, že se jí asi daří prabídně, že nemá ani zrcátko: neboť kdyby
viděla sebe se svou rumělkovou pletí, nebyla by mne tupila pro
šerednost. Ale z toho si málo dělám: chci se líbiti svým milencům,
a ne Megaře a Euxippě, těm opicím.
Oznamuji ti to proto, abys mi nic nevyčítala. Neboť se jim pomstím
nikoli úsměšky nebo nadávkami, nýbrž v tom, v čem je to
bude mrzet nejvíce. Vzývám v pokoře Nemesis o pomoc.