Hetéry a jejich svět Alkifrón

38. Thais Euthydemovi
Od té doby, co sis umínil studovati filozofii, stal ses velmi vážným
a vytáhl jsi své obrví vysoko nad skráně. Pak si to sypeš s důstojnou
pózou a s knížkou v rukou do Akademie a míjíš můj dům, jako
kdybys ho nikdy dříve ani nebyl viděl.
Zbláznil ses, Euthydeme, nebo nevíš, co je to zač, ten váš učitel
moudrosti, jenž má tak zamračený pohled a takové úžasné věci
vám vykládá! Ale jak dlouho, co bys řekl, je tomu, co mě obtěžuje
milostnými návrhy? A do Herpyllidy, komorné Megařiny, je celý
zblázněn. Já jsem ho tedy tenkráte nevyslyšela, neboť jsem chtěla
raději spáti s tebou v náručí než míti zlato všech učitelů moudrosti.
Ale poněvadž se zdá, že tě zrazuje od známosti se mnou, přijmu ho,
a chceš‑li, ukáži ti toho učitele misogyna v noci, jak se nespokojuje
rozkošemi jen obvyklými.
Tlach, pitomost, výdělečné vykořisťování jinochů je to, ty hlupáčku!
Myslíš, že je nějaký rozdíl mezi hetérou a učitelem moudrosti?
Snad potud, že neužívají ke svým svodům týchž prostředků, kdežto
cíl mají oba dva jeden a týž: brát!
A oč lepší a zbožnější jsme my! My netvrdíme, že není bohů, nýbrž
věříme svým milencům, když při nich přísahají, že nás mají rádi.
Nepokládáme za správné, aby se muži spojovali se svými sestrami
a matkami, nýbrž naopak, s žádnými jinými ženami mimo nás. Či
snad že neznáme, odkud jsou mraky a jaké jsou atomy, proto se ti
zdáme býti méně cenné než učitelé moudrosti? Však jsem sama
k nim chodila do učení a s mnohými jsem disputovala! Nikdo, obcuje‑li
s hetérou, nesní o tyranidě a nepůsobí politických rozbrojů,
nýbrž vytáhne zjitra svou číši a zpit jsa hoví si klidně až do devíti
či do desíti. A my nevychováváme mladíky hůře než učitelé. Jen
srovnej, libo‑li, Aspasii, hetéru, a Sokrata, učitele moudrosti, a uvaž,
kdo z nich dvou vychoval lepší muže: shledáš, že žákem prvé byl
Perikles, druhého tyran Kritias!
Setřes ze sebe tu hloupost a nechutnost, Euthydeme, lásko
má – očím, jako jsou tvé, nesluší to škarohlídství – a jakos tak často
docházel z Lykeia, pot si stíraje, přijď zase k své milence, abychom
se maličko rozehřáli vínem a ukázali si pak navzájem krásný cíl
rozkoše. A pak se ti zajisté velmi moudrou objevím. Nedlouhý čas
člověku popřává božstvo žít: nepromarni ho, aniž bys věděl jak,
planým luštěním záhad a hloupostmi! Buď zdráv!