Kupec a moře

Jeden kupec se vypravil za obchodem. Co neprodal ve městě, to
chtěl nabídnout na ostrově v moři.
Opatřil si bárku a složil do ní svůj náklad. Moře bylo klidné a jeho
vlnky se čeřily a kudrnatily jako beránčí rouno. Kupec byl spokojený.
Jenže po chvíli se moře změnilo. Vlny se zvedly a tloukly do boků
malé bárky. Kupec přestal loďku svými vesly ovládat. Moře se
rozdivočelo a pohazovalo bárkou jako skořápkou ořechu. Nakonec se
bárka jako ořech rozlomila a jedna vysoká vlna vyhodila ožebračeného
kupce na břeh ostrova.
Trosečník vyčerpáním usnul, a když se probudil, byla hladina
už zase klidná. A tehdy se kupec rozzlobil a začal moři spílat, že se
zprvu tvářilo vlídně a laskavě, jen aby ho svedlo k plavbě, a pak mu
ukradlo bárku a celý majetek.
Moře mlčelo, ale nad hladinou se zjevila ryba, která promluvila.
„Ničemu nerozumíš,“ řekla ta ryba kupci. „Moře je přece od
počátku světa laskavé a klidné. Za to, co se ti stalo, může zlý vichr,
který zvedl vlny a rozpoutal mořskou bouři!“

A jako kupec, tak se někdy mýlíme i my,
když hledáme viníka tam, kde není.